Vedení a zaměstnanci CIIRC oficiálně zahájili rok 2026 na strategickém setkání, které se uskutečnilo v úterý 13. ledna na půdě našeho institutu. Ředitel ústavu Ondřej Velek a vědecký ředitel Vladimír Mařík nejen shrnuli rok 2025, ale také otevřeně nastínili nové cíle pro rok 2026. Zazněly nejen dobré zprávy, jasně podložené výsledky a hodnocení a poděkování za odvedenou práci, ale i realistický pohled na výzvy, které budou s novým rokem přicházet.
Rok 2025 byl podle vedení úspěšný ve všech hlavních parametrech. CIIRC je dlouhodobě finančně stabilní, vyzrálá instituce se silnou strukturou řízení, vlastní výzkumnou infrastrukturou a dobře fungujícím administrativním zázemím.
Lidé a leadership
CIIRC vstupuje do roku 2026 s novým vedením několika týmů a oddělení. V čele oddělení Průmyslové informatiky nově stojí Přemysl Šůcha. Oddělení Umělé inteligence vede Mikoláš Janota a do vedení skupiny Základního výzkumu AI byl jmenován Jan Hůla.
Novým vedoucím oddělení Robotiky a strojového vnímání byl jmenován Tomáš Pajdla, který nahradil dlouholetého vedoucího prof. Václava Hlaváče. Ten nadále zůstává klíčovou osobou ve vedení institutu jako zástupce ředitele a také člen Akademického senátu ČVUT.
Nový rektor ČVUT: příležitost i závazek
Velkou změnou pro celý rok 2026 bude nástup nového rektora ČVUT. Ten do funkce vstupuje s programem, který slibuje poměrně revoluční změny ve fungování univerzity. Jeho odborná specializace na umělou inteligenci je pro CIIRC dobrou zprávou. Zároveň vedení zdůrazňuje, že případná podpora bude vždy spojena s jasně prokazatelnými výsledky.
Mezinárodní a národní hodnocení: výborné výsledky, ale jasné priority
Vědecký ředitel Vladimír Mařík připomněl, že CIIRC prošel pravidelnou pětiletou evaluací výzkumných organizací v segmentu vysokých škol MŠMT 2025+ a to s mimořádným výsledkem, když ve všech hodnocených kritériích získal nejvyšší známku a byl označen za excelentní instituci a výkladní skříň ČVUT. Zároveň však zazněla důležitá zpětná vazba: ústav zatím nedokáže dostatečně jasně pojmenovat konkrétní technologie či oblasti, s nimiž by byl ve světě jednoznačně spojován, a základní výzkum není v odpovídajícím poměru k velmi silnému aplikovanému výzkumu – právě tyto oblasti budou klíčové pro další strategii CIIRC.
Ústav byl zároveň velmi úspěšný v pilíři jedna národního hodnocení výzkumu podle metodiky M17+, v jehož rámci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně hodnotí vybrané vědecké výsledky institucí. CIIRC zde významně přispěl k celkovému hodnocení ČVUT, zejména díky kvalitním výsledkům v oblasti aplikovaného výzkumu
Celkový rozpočet CIIRC dosáhl v roce 2025 přibližně 355 milionů korun. Jeho struktura je však zásadní: 72 % financování pochází z grantů, což jasně ukazuje, že schopnost získávat kvalitní národní i evropské projekty je pro dlouhodobé fungování ústavu klíčová.
Projektová činnost: velký objem a důraz na kvalitu
Projektové oddělení v současnosti administruje 33 národních a 36 evropských projektů. V roce 2025 bylo podáno 15 národních a 23 evropských projektových žádostí, z nichž část již byla úspěšná.
Vedení také připomnělo zásadní projektové žádosti podané v roce 2025, mezi nimiž byl úspěšný projekt Czech AI Factory (hlavní řešitel za CIIRC ČVUT Petr Kadera), vybraný k podpoře v rámci výzev společného evropského podniku EuroHPC JU zaměřených na vznik AI Factories. Výzkumné týmy se zároveň věnovaly přípravě rozsáhlého projektu Národního centra umělé inteligence v rámci programu TAČR SIGMA (vedený Přemyslem Šůchou), u něhož se v současnosti čeká na vyhodnocení podané žádosti.
Směr do budoucna: viditelnost, excelence a transfer
Pro další období vedení jasně pojmenovalo několik priorit:
- lépe formulovat a komunikovat přínos CIIRC pro svět a profilovat výrazné vědecké osobnosti,
- posílit základní výzkum směrem k evropské excelenci,
- a systematicky budovat excelentní týmy a lidský potenciál.
V aplikovaném výzkumu CIIRC dosahuje silných výsledků, často ve formě funkčních prototypů ověřených v průmyslu. Slabým místem ale zůstává jejich širší uplatnění. Klasický startupový model se pro tento typ technologií neukazuje jako ideální. Cílem je proto rozvoj malých a středních firem, které budou výsledky výzkumu dlouhodobě aplikovat.
Vedení na závěr setkání uvedlo, že rok 2026 nebude jednoduchý, zejména z finančního hlediska. Zároveň ale zdůraznilo, že ústav má výsledky, osobnosti i týmy, o které se může opřít, a že klíčové bude soustředit se na kvalitu, granty, viditelnost a dlouhodobý přínos.
