Průmysl 4.0 v praxi ukázal, že inovace napříč obory mají společné jmenovatele: data, leadership a spolupráci

0
7303

Třetí ročník akce Průmysl 4.0 v praxi, pořádaný u příležitosti vyhlášení Ceny za Průmysl 4.0 Národním centrem Průmyslu 4.0 a Svazem průmyslu a dopravy ČR, opět potvrdil, že české firmy napříč obory řeší velmi podobné výzvy – a zároveň přicházejí s řešeními, která mají skutečný dopad na výrobu, produktivitu i pracovní prostředí.

Během celodenního programu zazněly prezentace firem z oblastí chemického průmyslu, slévárenství, kovovýroby, automotive, integrátorů či inovativních startupů. Program uvedla diskuse porotců soutěže na téma co skutečně rozhoduje o úspěchu inovací ve firmách: Jiřím Holoubkem, Robertem Keilem, Karlem Mayerem a Ronaldem Blaškem. Panelisté vyzdvihli, že oceněné projekty nebyly jen „pěkné prezentace“, ale prokazatelně přinášejí měřitelnou přidanou hodnotu. V zásadě se také shodli na třech pilířích inovací:

Leadership – odvaha managementu pustit se do změny.
Data  – bez nich nelze inovace řídit ani správně rozhodovat.
Spolupráce s vysokými školami – odborné zázemí a rychlý přístup k novým technologiím.

Firmy napříč sektory řeší stejné problémy: lidé, přesnost výroby a tlak na efektivitu

Společným jmenovatelem téměř všech představených projektů je nedostatek odborníků i řadových pracovníků. Firmy napříč obory tak hledají způsoby, jak udržet výrobu:

  • bezchybnou,

  • časově přesnou,

  • stabilní i v menších týmech.

To se opakovalo ve slévárnách, chemické výrobě, kovovýrobě i v automotive – a právě inovace pomáhají tuto mezeru překlenout.

Od třiceti hodin broušení k robotickému procesu: jasný příklad dopadu inovací

Jedním z nejvýraznějších příkladů byl projekt robotického broušení odlitků ve společnosti Ždas. V podniku, kde dříve ruční opracování jednoho kusu trvalo až 30 hodin, se podařilo nasadit robotické řešení, které:

  • zkrátilo čas robotické části na 5 hodin,

  • člověk provádí už jen 2 hodiny finálního dobroušení,

  • výroba přešla ze tří směn na dvě a stále stíhá.

To těm lidem už dnes nemůžeme dělat,“ zaznělo od zástupce integrátora Petra Kulhavého ze společnosti Deprag, v reakci na několik směn pracovníků, kteří pracují na jediném odlitku. A vystihuje to, že inovace nejsou jen o produktivitě, ale také o ergonomii a pracovních podmínkách.

Data mění vše: od prvního problému ke strategickému řízení výroby

Velká část oceněných řešení stojí na zavedení sběru dat a jejich řízení: , ať už pomocí MES systémů, plug-and-play senzorů, nebo pokročilé analytiky.

Zásadní poznatek, na němž se firmy shodovaly: vyřešení prvotního problému je teprve začátek k inovacím. Jakmile má podnik k dispozici přesná a spolehlivá data na jednom místě, otevírá se cesta k dalším projektům, jako jsou: prediktivní údržba, optimalizace směn a plánování, digitální dvojčata, využití umělé inteligence například v akustické diagnostice strojů, automatizovaná kontrola kvality či energetická optimalizace.

Konference ukázala, že český průmysl umí být odvážný, kreativní a velmi praktický

Cílem akce bylo představit skutečné projekty, které fungují v praxi – a to se podařilo. Program ukázal, že tu existuje:

  • odvaha zkoušet nové věci,

  • reálné výsledky,

  • důkaz, že inovace mají smysl,

a ochota sdílet zkušenosti napříč obory.

Previous articleJak se daří měnit pohled na stavebnictví a technické obory? Stavební gramotnost inspiruje tisíce studentů napříč republikou
Next articleJe 364 milionů za publikace moc? MŠMT vyšlo vědcům vstříc, upravilo pravidla Open Access v OP JAK - VědaVýzkum.cz