Ondřej Benedikt, István Módos a Zdeněk Hanzálek získali cenu za nejlepší studentský příspěvek na renomované konferenci CPAIOR

0
4560

Cenu za nejlepší studentský příspěvek (Best Student Paper Award) získali na právě probíhající konferenci CPAIOR (17th International Conference on the Integration of Constraint Programming, Artificial Intelligence, and Operations Research) vědci z oddělení Průmyslové informatiky Ondřej Benedikt, István Módos a Zdeněk Hanzálek za příspěvek s názvem Power of Pre-Processing: Production Scheduling with Variable Energy Pricing and Power-Saving States.

Cílem konference CPAIOR je spojit zainteresované výzkumné pracovníky z oblastí programování s omezujícími podmínkami (CP), umělé inteligence (AI) a operačního výzkumu (OR), aby představili nové techniky nebo aplikace a poskytli příležitost výzkumníkům učit se o technikách ostatních. Hlavním cílem této konference je také dát vědcům příležitost ukázat, jak může integrace technik z různých oborů vést k zajímavým výsledkům u velkých a složitých problémů.

Vítězný příspěvek pánů Benedikta, Módose a Hanzálka se zabývá problémem rozvrhování jednoho stroje s nepreventivními úlohami, aby se minimalizovaly celkové náklady na spotřebu elektrické energie. Zvažují se dva trendy v oblasti rozvrhování s ohledem na energii, a to proměnné ceny energie v čase a úsporné stavy stroje. Rozvrhování úloh a stavů strojů se realizuje společně, aby se dosáhlo nejvyšší možné úspory. Ačkoli se tomuto problému odborná literatura již dříve věnovala, optimální řešení se dařilo nalézt pouze pro relativně malé instance problému (až s 35 úlohami a 209 intervaly) během 3 hodin výpočtu. Nové navrhované řešení si poradí s instancemi obsahujícími až 190 úloh a 1200 intervalů, přičemž výpočetní doba je zkrátila na 1 hodinu. Optimální přepínání stavů stroje se redukuje na problém nejkratších cest grafu, který popisuje všechny možné přechody mezi stavy stroje v čase. Úloha nalezení optimálního chování stroje pro libovolný časový interval se řeší v rámci předzpracování dat a výsledky jsou posléze integrovány do efektivních modelů problému (celočíselného programování i programování s omezujícími podmínkami) při zachování optimality. Účinnost modelů spočívá v prořezání neoptimálních přepínání stroje ve stavovém prostoru. Výsledky experimentů ukazují, že tento nový přístup překonává stávající modely.

Podívejte se na prezentaci příspěvku:

Previous articleRobots-In-Residence: Robota NAO v Goethe-Institutu programují vědkyně z CIIRC ČVUT
Next articleSmartguide: nový průvodce po Kampusu Dejvice pro studenty, zaměstnance a návštěvníky