Zdroj: Český rozhlas Plus
Hosty ředitel Expedice jsou ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Ondřej Velek, mezinárodně uznávaný výzkumník a vědec, který pracoval pro společnosti Google, Microsoft i Facebook Tomáš Mikolov, prof. Roman Barták z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a biolog a genetik prof. Jaroslav Petr.
Mezinárodní slovo robot dali světu Češi, přesněji řečeno bratři spisovatelé Karel a Josef Čapkovi, a to před více než 100 lety. 9. ledna uplynulo 131 let od narození spisovatele Karla Čapka a 100 let od premiéry jeho divadelní hru R.U.R, v níž slovo robot, které se stalo mezinárodním, poprvé zaznělo.
A dalo podnět ke vzniku nového oboru, který zcela změnil vědu. Už dnes nejrůznější umělí pomocníci zlepšují náš život a v budoucnu ještě zlepšovat budou. Kam až robotika a kybernetika v budoucnu dosáhne a do jaké míry změní naši budoucnost? Expedice se vydává do světa, který známe především ze sci-fi filmů, ale zdaleka není tak nereálný, jak se může zdát.
První robot
Přestože první průmyslové robotické stroje vznikaly až ve druhé polovině 20. století, historie robota jako umělé bytosti je mnohem starší. A tím nemyslíme jen hru R.U.R., v níž Karel Čapek poměrně vizionářsky vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi a umožňují tak vznik jakéhosi ráje. Jenomže nic netrvá věčně a i roboti mohou začít myslet na sebe a vymknout se lidské kontrole. Karel Čapek ale s tou to myšlenkou nebyl první.
Inovátor Hefaistos
Bůh kovářství Hefaistos si podle řecké legendy vyráběl mechanické sluhy, mezi kterými byly nejen služebné, ale také užitkové třínožky na vlastní pohon nebo robot Talos, který dohlížel na Krétu. Z hlíny prý uplácal také dívku Pandóru, která byla od živé k nerozeznání. První návrhy, podobající se robotům, se objevují ve 4. st. př. n. l. Řecký matematik Archytas z Tarentu sestavil mechanického ptáka, poháněného párou, kterého nazval holub.
Da Vinciho robot
Později, kolem roku 1495, navrhnul Leonardo da Vinci prvního robota, který se podobal člověku. Podle podrobných návrhů se jednalo o mechanického rytíře, který mohl sedět, mávat pažemi a hýbat hlavou nebo čelistmi. Není známo, zdali se mu podařilo robota skutečně sestavit, možná, že ano. Ale na opravdové roboty, kteří by skutečně usnadnili těžkou a namáhavou práci, si muselo lidstvo počkat mnohem déle. Vývoj robotů, používaných v průmyslu, totiž začal až ve druhé polovině 20. století.
Roboti v Americe
Moderní historie robotiky začíná v Americe. Inženýři Georg Devol a Joseph Engelberger začali pracovat na vývoji prvního průmyslového robota, kterého pojmenovali Unimate, v roce 1956. Už o pět let později nahradil robot pracovníky továrny v Trentonu ve státě New Jersey. Společnost General Motors jej využila pro obsluhu strojů pro lití pod tlakem, robot zvedal a skladoval horké kusy kovů ze slévárny.
První roboti v Evropě
Na území Evropy se začala psát historie robotů v roce 1967, kdy první licenci pro jejich výrobu získala Anglie. První roboti FANUC tak našli uplatnění v roce 1983 v Anglii při výrobě plynových ventilů. Kromě toho byli v témže roce instalováni roboti také do továrny BEROE v bulharském městě Stara Zagora, kde plně zautomatizovali systém výroby.
Doba robotická
Až 20 milionů pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu nahradí po celém světě do roku 2030 roboti. Vyplývá to z analýzy společností Oxford Economics. Robotika se ale zdaleka neuplatňuje pouze v průmyslu. Umělá inteligence už zasahuje do všech oborů lidské činnosti.
Průzkum ale také ukazuje, že pracovní místa, která vyžadují více citu, kreativity nebo sociální inteligence, budou i v dalších desetiletích obsazována lidmi. Člověk tedy robotem zatím ohrožen není, pokud zůstane tvořivý, empatický a myslící.
