10 let od Fukušimy. Čeští vědci ukazují, jak pomocí diamantu zvýšit bezpečnost a efektivitu jaderného provozu

0
608

Source: Czech Radio Radiožurnál – Budoucnost R

11. března uplyne 10 let od havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Bezpečnostní opatření v těchto zařízeních se od té doby posunula. A svým dílem k tomu přispěli i vědci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky pražského ČVUT a Fyzikálního ústavu AV ČR, kteří získali evropský a nově i americký patent na postup, jak zvýšit životnost palivových článků a zvýšit tak i bezpečnost jejich provozu. 

Jaderná havárie v japonské elektrárně Fukušima před deseti lety odstartovala úvahy o tom, jak snížit množství generovaného vodíku, který pak může způsobovat výbuchy. Jednou z cest byla úprava paliva tak, aby při vyšších teplotách nezačalo oxidovat a vytvářet vodík. 

„Naše české řešení k tomu využívá diamant,“ popisuje docent Radek Škoda z CIIRC ČVUT. „Podařilo se nám vyvinout technologii, kdy ho na palivový proutek nanesete v tenké vrstvě. Když se to podaří, vznikne z toho duhová vrstvička, která palivo při vysokých teplotách ochrání. V případě Fukušimy by to výbuchy oddálilo přibližně o hodinu, což dává prostor pro to něco udělat a výbuchům zabránit.“

Jak se ukázalo, tato technologie toho umí víc než jen „pouhou“ ochranu palivových článků. Výrazně také prodlužuje životnost paliva v reaktoru. „Je to ekonomičtější, vyrábíte pak elektřinu levněji. Při výrobě paliva ušetříte třeba 20 procent, to už je poměrně zajímavé množství,“ shrnuje Radek Škoda.

Poslechněte si podcast Budoucnost R s Radkem Škodou

Levnější a ekologičtější teplo

V diskusích o jaderné energetice se stále častěji objevují úvahy o tom, jak zlepšit celkovou ekonomiku provozu. Tímto směrem jdou i čeští vědci. „Snižování nákladů je dlouhodobě jediná udržitelná cesta,“ zdůrazňuje docent Škoda.

Možností, jak na to, je prý hned několik. „Jaderné palivo se dnes z 95 procent nevyužije, jde do skladu. Jde o desetitisíce palivových článků, které tam sedí a nic nedělají. Z nich se přitom dá vytvořit víc energie.“

Jak vypadá teplátor?

Pražská ČVUT spolu se Západočeskou univerzitou proto přišla s takzvaným „teplátorem“. „Palivo, které nebylo v jaderných elektrárnách využito, můžete vzít a použít pro produkci tepla,“ popisuje Radek Škoda. Jak dodává, jde o způsob ekologického vytápění bez emisí COa o alternativu pro zastaralé fosilní teplárny.

„Z vyhořelého i nového paliva jsme schopni generovat teplo levněji než zemní plyn! Tuto energii tu máme zadarmo, palivo se tu kupovalo posledních 50 let a nedokázalo se využít tak dokonale.“

Jak teplátor funguje? A kdy by se mohl začít využívat? Poslechněte si celý podcast s Radkem Škodou.