Analýza českého průmyslu 2022: V krizi pomáhají chytré technologie Průmyslu 4.0

0
216

Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti Národního průmyslového summitu, který proběhne 10. června v Betlémské kapli, Analýzu českého průmyslu 2/2022. Analýza vychází z dat získaných během 237 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. 

Polovina výrobních firem (49 %) bude letos více investovat no nových technologií, a to v průměru o 15 %. I přes nepříznivé období, kdy výrobním firmám rapidně rostou náklady a většina z nich (65 %) očekává v tomto roce snížení své ziskovosti, si ředitelé uvědomují nutnost investic jako nezbytnou podmínku přežití své firmy v neustále rostoucí světové konkurenci. 

Digitální technologie pomáhají firmám překonat globální krize. V praxi se nejvíce osvědčila možnost komunikovat se zákazníky na dálku, technologie pro monitoring spotřeby energie a její optimalizaci a nástroje umožňující zefektivnění uspořádání skladů a výrobních prostor. Největší přínos aktuálně firmy vidí ve využití analytiky velkých dat, 3D tisku a v nasazení robotů do výroby.

„Nacházíme na pokraji zřejmě jedné z nejvýznamnějších a nejmasivnějších krizí, které jsme za poslední dekády celosvětově zažili. Již pandemie covidu-19, která cestu k této krizi nastartovala, prokázala, že vítězem tohoto období je digitalizace. Je to jeden z nástrojů, který dokáže zmírnit dopady krizí,“ říká ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Liskovec a dodává: „Aby digitalizace byla stále silnějším nástrojem, je nutné masivně podporovat vědu, výzkum a inovace. Státy, které toto pochopí, budou mít dokonce šanci z krizových let vycházet silnější a konkurenceschopnější.“

Turbulentní doba způsobila, že míra, v níž budou výrobní firmy v tomto roce investovat do inovací, se velmi liší. Přes veškeré problémy s cash-flow si většina ředitelů uvědomuje důležitost investic pro zvýšení konkurenceschopnosti své firmy a polovina z nich (49 %) potvrdila, že v tomto roce zvýší objem svých investic, a to v průměru o 15%.

Investovat více se chystají zejména malé a střední podniky (59 %) oproti dvou pětinám (40 %) velkých firem. Zároveň je segment malých a středních firem ve svých investicích více volatilní než segment velkých firem, kdy čtvrtina malých podniků (27 %) bude v tomto roce investovat méně. V průměru sníží své investice o 20 %. U velkých firem vládne naopak investiční stabilita, kdy polovina z nich (51 %) ponechá výši svých výdajů do nových technologií na stejné úrovni jako před rokem. 

„Rostoucí ceny energií, materiálu i dalších vstupů u firem mohou způsobovat odkládání nebo rušení plánovaných investic. Je třeba si uvědomit, že investice do digitalizace znamenají vyšší produktivitu, vyšší přidanou hodnotu, vyšší flexibilitu a odolnost. Díky digitalizaci lze dosáhnout výrazných úspor vstupních nákladů výroby, jejichž současný růst znamená zkrácení doby návratnosti takových investic,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel společnosti Siemens Česká republika.

„Investice, které mají smysl a jasnou návratnost, je potřeba dělat v jakékoliv době. Nejúspěšnější firmy nejvíce investují právě v době krize, což jim dává náskok před konkurencí v podobě lepší technologie, modernějšího vybavení či efektivnějších výrobních postupů. Samozřejmě pokud jsou investice financovány bankami, mohou být problémem vysoké úroky, čehož jsme teď svědky. Zdroje pro financování investic si lze zajistit ale i jinak. Například vstupem investora, ať už privátního nebo prostřednictvím burzy,“ radí firmám v obtížné situaci Jaroslav Řasa, majitel společnosti ABRA Software, která je českým lídrem na trhu digitálního softwaru.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, poukazuje na skutečnost, že firmy, které investují do nových technologií, lépe zvládají krize: „Právě naše dlouholeté zkušenosti potvrzují, že investice například do inovací, digitálních technologií nebo třeba energetických úspor se firmám vyplácí. Získají náskok před konkurencí a jsou díky nim produktivnější a vlastně i odolnější. Rychlé tempo zdražování ale bude pravděpodobně omezovat investiční aktivitu.“

A praxe výrobních firem to dosvědčuje. Nejprve pandemická a poté válečná krize zatřásly světovým uspořádáním a firmy musely reagovat rychle, ze dne na den, podle aktuální situace. Měly-li výrobu více digitalizovanou, mohly činit rychlejší a propočítanější rozhodnutí, flexibilněji měnit výrobní program či celkové uspořádání firmy. Technologie Průmyslu 4.0 jim umožnily pracovat na dálku – tím neztratily potřebný kontakt se zákazníkem.

Jaroslav Řasa popisuje náročnost nové situace a roli Průmyslu 4.0 v ní: „Řada průmyslových odvětví se doposud spoléhala na jinak velmi efektivní výrobu a logistiku just in time s potřebou udržovat minimální zásoby. Takový přístup ale předpokládá, že se svět chová předvídatelně. Mimořádné události však přinesly zcela novou situaci. Covid-19 i válka na Ukrajině zásadním způsobem omezily celé dodavatelské řetězce.“

„Digitalizace dává firmám zásadní konkurenční výhodu: flexibilitu. Digitalizovaný dodavatelský řetězec umožňuje rychle reagovat na výpadky dodávek, změny cen nebo dostupnost dopravy. Díky digitalizované výrobě je možné rychle měnit parametry výrobku nebo jej individualizovat, digitalizovaný vývoj výrobku výrazně zkracuje dobu uvedení na trh.  V případě potřeby umožňují digitální technologie rychleji přenastavit i celý výrobní program,“ přidává své zkušenosti Eduard Palíšek.

Podle průzkumu Národního centra Průmyslu 4.0 ředitelé za největší přínosy, které jim nové technologie v době krize přinesly, pokládají větší možnost komunikovat s jejich zákazníky na dálku např. prostřednictvím virtuální reality nebo propojenosti digitálních systémů – této oblasti přidělili 8,4 bodu na škále 0 min až 10 max.

„Ano, digitální technologie nám v krizi pomohly. Hlavně posílení datových linek a IT infrastruktury. Více práce „na dálku,“ potvrzuje Jiří Vystrčil, Plant manager, THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH  a.s.

Nové technologie výrobním firmám také výrazně pomáhají v lepším monitoringu spotřeby energie a její optimalizaci a ve zefektivnění uspořádání skladů a výrobních prostor (shodně 7,3 bodu).  Zejména výrobci strojů a strojních systémů oceňují zvýšení konkurenční výhody, které jim umožňuje nasazení digitálních technologií v poskytování služeb na dálku – typicky možnost údržby (6,3 bodu).

Eduard Palíšek vysvětluje, jak lze digitalizací výroby dosáhnout výrazných energetických úspor: „Například s digitálně optimalizovanými výrobními procesy, analýzou dat a virtuálním uváděním do provozu a s inovativními technologiemi integrovaných pohonů lze ušetřit až 40 % energie. Výrazného snížení spotřeby energie lze dosáhnout i zavedením cloudových řešení, například MindSphere. Ta umožňují získávat cenné poznatky o vzorcích spotřeby, poptávce a výdajích, chytré řízení spotřeby energie může snížit spotřebu až o 20 %.“

Pokud jde o konkrétní technologie Průmyslu 4.0, největší přínos aktuálně firmy vidí ve využití analytiky velkých dat (8,5 bodu), 3D tisku (8,3 bodu) a v nasazení robotů nebo cobotů do výroby (8,3 bodu).

V praxi se výrobním firmám dále osvědčila mobilní zařízení pro monitorování a řízení výroby (7,6 bodu) a instalace automatizovaných zařízení (7,3 bodu). K zefektivnění fungování firem zcela jistě přispívají i MES systémy (7,3 bodu), náklady šetří prediktivní údržba (6,9 bodu) nebo pokročilá logistika (6,8 bodu). Umělá inteligence (6,8 bodu) a koncept digitálního dvojčete (6,7 bodu) efektivně pomáhají v řadě oblastech firemních činností (6,8 bodu).

„V krizi se společnosti se snažily vyřešit situaci s chybějícími odborníky ve výrobě vzdáleným přístupem a vzdálenou pomocí a narážely na problémy s nedostupností kvalitního a rychlého připojení. Dalším příkladem může být snaha o automatizaci rutinních úloh a nahrazení chybějící pracovní síly, zde se objevoval problém, jak tyto úlohy identifikovat a rychle implementovat. V současné době již pozorujeme, že většina firem se snaží na digitalizaci dívat komplexně a připravuje vlastní strategii digitalizace výroby. S tím souvisí i plán využití správných telekomunikačních technologií, jak jsou privátní 5G mobilní sítě,“ popisuje situaci na trhu Luboš Lukasík, ředitel segmentu korporátních zákazníků společnosti T-Mobile.

Také Jiří Bavor, ředitel automatizace společnosti ATOS, sdílí své zkušenosti od svých klientů: „Mnoho firem již podstatně více sbírá a využívá data z výroby a myslím, že největší oblast, kde jsou vidět již velice reálné výsledky, je znalost skutečného stavu výroby na základě reálných dat nikoliv manuálních reportů v XLS – a reálné zvýšení výtěžnosti a dostupnosti výrobních zařízení a tedy efektivity výroby. A další velká oblast je pak využití digitálních dvojčat a modelů a simulace v přípravě nových produktů a jejich výrobních technologií.“

Další informace k tématu naleznete v Analýze českého průmyslu 2/2020, kterou Národní centrum Průmyslu představí 10. června na Národním průmyslovém summitu 2022. Novináři jsou srdečně zváni, registrace obratem na alena.novakova@cvut.cz.

Previous articleTým ČVUT se umístil čtvrtý na F1TENTH Autonomous Grand Prix
Next articleŘeditelé nepřekvapivě potvrzují: většině výrobních firem letos klesnou zisky