Ředitelé nepřekvapivě potvrzují: většině výrobních firem letos klesnou zisky

0
207

Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti Národního průmyslového summitu, který proběhne 10. června v Betlémské kapli, Analýzu českého průmyslu 2/2022. Analýza vychází z dat získaných během 237 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu.

Český průmysl letos čeká jedno z nejtěžších období vůbec. Ředitelé potvrdili průměrný růst svých tržeb pouze ve výši 4,1 %. Po zohlednění aktuální míry inflace to znamená jejich reálný propad o desetinu. Dramaticky rostoucí náklady se firmám bohužel nedaří plně vykompenzovat zvýšením produktivity své práce nebo plně promítnout do cen svých výrobků. A proto se většina výrobních firem (65 %) letos bude muset vypořádat se snížením svého zisku.  

Tržby výrobních firem by se přes rekordní míru inflace měly letos zvýšit pouze o 4,1 %. Velké firmy jsou přitom ve svých odhadech o něco optimističtější než ty malé a střední (očekávaný růst tržeb o 4,7 % vs. 3,4 %). Pro oba segmenty to však znamená reálný pokles příjmů a zisků přibližně o desetinu.

„Globální krize covid-19 a rusko-ukrajinská válka naplno odhalily slabiny, kterými český průmysl trpěl už v době svého růstu. Plynoucí zisky a příliv zakázek dokázal firmy uchlácholit a nepodnikat výraznější kroky ke změně obchodních modelů směrem k větší nezávislosti a ke zvyšování finality a přidané hodnoty, přestože jsme všichni věděli, že „by se to mělo.“ Věřím, že stále není pozdě, a je možné uchopit současnou situaci jako příležitost. K tomu jsou však třeba finance. Vláda a banky by měly vyjít firmám s dlouhou českou tradicí vstříc a podniknout potřebné regulační kroky tam, kde je možno vývoj ovlivnit (energetika, inflace, úrokové sazby, podmínky financování, podpora inovací a dostupné kvalifikované pracovní síly, byť ze zahraničí. V této době obzvláště platí, že rychlá pomoc je pomoc dvojnásobná,“ říká Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl, Národní centrum Průmyslu 4.0. 

Odborník pro oblast automotive, Milan Kulhánek CE leader pro automobilový sektor a supply chain, Deloitte, uvádí: „Tlak na naše podniky je obrovský. Je těžké nabrat správné́ zaměstnance, rostou všechny vstupy, chybí materiál a regulace také́ nepomáhá́. Zaběhnuté postupy přestávají fungovat. Na naše podniky se musíme znovu podívat jako na celky a přestat uvažovat o jednotlivých procesech odděleně.“

„Průmysl se nachází v situaci bezprecedentní nejistoty. Ceny surovin, materiálů, energií a dopravy neočekávaně rostou rychlým tempem. Dodací lhůty materiálů se prodlužují. Vybrané komponenty chybí na trhu v nezvykle vysokém rozsahu, a brzdí tak celá odvětví. Odborové svazy očekávají enormní růst mezd. Kvalifikovaní pracovníci však zoufale chybí,“ vypočítává všechny negativní vlivy Antonín Růžička, generální ředitel společnosti Wikov Industry, a.s.

Překotný růst cen skoro všech vstupů průmyslové výroby (od materiálů a komodit, subdodávek, energií, přes cenu lidské práce, až po růst cen peněz) se nutně projevil v očekávané výši zisku, kterého jsou schopny průmyslové firmy v příštím roce dosáhnout.

Ačkoli naprostá většina výrobních firem (82 %) bude zvyšovat své ceny – v průměru o 11 %, raketově rostoucí náklady tím nevyrovnají. Ani případnými úsporami nebo zvýšením efektivity své produkce. Většina firem (65 %) se tak bude muset smířit s poklesem své ziskovosti. Čtvrtina (23 %) ředitelů bude ráda za její stagnaci a pouze 12 % výrobních společností se letos bude moci pochlubit zvýšením svých marží.

Petr Vostrý, manažer péče o firemní klienty České spořitelny, radí firmám: „Při globální změně je třeba se zamyslet nad dvěma věcmi: za prvé, jak snižovat náklady právě přes inovace a digitalizaci, dále rozhodně snižovat energetickou náročnost výroby a soustředit se i na robotizaci a automatizaci, a za druhé jak upravit cenu tak, aby odpovídala reálným nákladům, pokud to trh umožňuje. Je také třeba reagovat na další globální změny, např. teritoriálních oblastí, kam a odkud vozím a také změnit systém just-in-time, který není v současném méně stabilním světě zcela bezpečný a může vést k poruchám ve výrobě.

Martin Jirman, CEO společnosti ABRA Software, a.s. doporučuje interní optimalizaci: „Pokud se chce firma vyhnout zdražování a zároveň neztrácet ziskovost, musí optimalizovat interní procesy, hledat materiálové úspory a snižovat energetickou náročnost toho, co dělá.“ S tím souhlasí i Luboš Lukasík, ředitel divize pro korporátní zákazníky, TMobile: „Jako vždy v podobných situacích je potřeba optimalizovat jednotlivé činnosti. K tomu právě̌ pomáhají principy digitalizace, kdy se z výroby sbírá maximální množství́ dat a jejich analýzou se identifikují oblasti pro další́ zefektivnění. Například optimalizace výrobních postupů, identifikace kroků pro automatizaci atd. Tímto postupem lze nalézt prostor pro optimalizaci nákladů̊ jak za vstupní suroviny aenergie, ale i za potřebnou práci.“

Jakub Lichnovský, partner, PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář, vidí řešení v regulaci státem: „Je třeba zasáhnout do vývoje inflace a cen energií. Je nezbytné realizovat konkrétní kroky a například rozšířit výjimku osvobození plynu od daně pro postižené́ průmyslové́ sektory. Existuje také dočasný́ krizový rámec EU, který doplňuje soubor nástrojů̊ státní podpory a další́ možnosti, jako jsou opatření na odškodnění podniků za škody, které jim byly přímo způsobeny mimořádnými okolnostmi.“

Polovina firem (49 %) zažívá aktuálně stagnaci, pokud jde o objem dojednaných zakázek. Více zakázek než̌ ve stejném období předchozího roku má dojednaných jedna čtvrtina (24 %) společností a více než čtvrtina ředitelů (27 %) výrobních firem přiznala menší objem zakázek, než který mohli vykázat před rokem.

Negativní trend v poklesu zakázek je možno sledovat zejména u malých firem, kdy nižší objem zakázek než ve stejném období minulého roku přiznala třetina ředitelů (31 %). Malé a střední podniky mají horší vyjednávací schopnosti u svých zákazníků a kvůli dynamicky rostoucím nákladům a krátkodobějším kontraktům mají v průměru horší konkurenceschopnost než firmy velké.

Nutno však podotknout, že to, co je pro řadu velkých firem aktuální problém, umí inovativní a dynamické malé společnosti uchopit jako výzvu a se situací si poradí lépe než velké korporace. Čtvrtina malých podniků (25 %) dokázala i přes nepříznivé podmínky získat více zakázek, než bylo domluveno ve stejném období předchozího roku.

Aktuálně mají výrobní firmy nasmlouvané zakázky na sedm měsíců, velké firmy jsou na tom tradičně lépe než ty malé a střední, kdy mají práci zabezpečenu na více než dvojnásobný čas dopředu (11 měsíců vs. 3 měsíce).

„Očekáváme pokles minimálně o 10 %. Důvodem je samozřejmě celosvětová situace,“ říká Pavel Juříček, majitel, Brano Group, a. s. 

„Zatím je pořád velká poptávka po našich výrobcích, ale nejsme schopni ji plnit, protože jsme limitovaní dodavatelskými řetězci. Obávám se ale velmi rychlé změny po doplnění skladů našich zákazníků. Zatím každý objednává na sklad s obavami, že může dojít ke zpoždění zakázek. Až se sklady naplní, dojde k rychlé změně,“ popisuje stav ve své firmě Michael Dostálek, general manager, Busch Výroba CZ, s. r. o.

Celá Analýza českého průmyslu 2/22 ke stažení a další informace

Previous articleAnalýza českého průmyslu 2022: V krizi pomáhají chytré technologie Průmyslu 4.0
Next articleK posílení Průmyslu 4.0 je třeba využít trendy v průmyslové umělé inteligenci, 5G, edge, fog, cloud i sky computing, říká prof. Wahlster