Před deseti lety jsme vsadili na AI, Průmysl 4.0 a multidisciplinaritu, dnes je to trend

0
1619

V době, kdy vznikal v roce 2013 na Českém učení technickém v Praze nový institut, který si vetknul za úkol propojit informatiku s dalšími obory jako je strojírenství, robotika, elektrotechnika, biomedicína, energetika či stavebnictví, se oblastem jako Průmysl 4.0 nebo umělá inteligence v  ČR věnovalo velmi málo pozornosti . Český institut informatiky,  robotiky a kybernetiky (CIIRC) na tuto kartu vizionářsky vsadil a při svém desetiletém výročí, které právě slaví,  se může pochlubit řadou úspěchů.

Předně, že se mu podařilo do svých řad přitáhnout zpět ze zahraničí významné vědecké osobnosti, jako je Jan Šedivý, Tomáš Mikolov, Josef Šivic, Robert Babuška, Josef Urban nebo Torsten Sattler a společně se zakládajícími profesory jako je Vladimír Mařík, Vladimír Kučera, Václav Hlaváč, Zdeněk Hanzálek, Olga Štěpánková a další, vytvořit excelentní výzkumné týmy. Institut s více než třemi sty zaměstnanci je unikátní i tím, že si dokázal pro své fungování zajistit finanční prostředky a je v principu samofinancovatelný, a to zejména díky vysoce kompetitivním grantům a smluvnímu výzkumu.

V rekordním tříletém čase se mu také podařilo postavit moderní sídlo v pražském kampusu Dejvice. Na stavbu získalo ČVUT státní dotaci ve výši jedné miliardy korun a dnes zde naleznete odborníky, studenty i technologiemi naplněné moderní vědecké laboratoře, výukové prostory a inovativní testbedy, které propojují vědu s praxí.

Díky aktivitě vědců a vizionářů shromážděných kolem CIIRC pod vedením jeho zakladatele prof. Vladimíra Maříka, z nichž mnozí se později znovu setkali v Národním centru Průmyslu 4.0, byla připravena Národní iniciativa Průmysl 4.0 pro českou vládu. Technologické možnosti pro chytrou a udržitelnou průmyslovou výrobu postavené právě na principech Průmyslu 4.0 rozvíjí česko-německé centrum excelence RICAIP.

„Podpora excelentní vědy, excelentních vědců a transfer znalostí do průmyslu patří mezi mé priority. A proto fandím pracovištím, jako je CIIRC ČVUT. Ve výzkumu umělé inteligence nesmí naše společnost zaspat, a na CIIRC to dobře vědí,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

„Vize a cíle, se kterými jsme přistupovali k budování nového vědeckého institutu, se více než naplnily, význam dnes masivně diskutované umělé inteligence jsme předvídali, a proto zde mohou fungovat multidisciplínární týmy, které jsou mezi nejlépe hodnocenými v Česku i v Evropě. Právě umělá inteligence výrazně ovlivňuje to, jak se naše společnost vyvíjí a mění,“ říká prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT. „Je pro nás prioritou rozvíjet systémy umělé inteligence na nejméně evropské úrovni a na etických principech, tak jak jsou definovány v EU. I proto jsme součástí několika evropských sítí excelence pro umělou inteligenci jako jsou Tailor, ELISE, Vision, euRobin a dalších významných AI aktivit jako CLAIRE, ELLIS či ADRA.“

Během oslavy prvních deseti let působení institutu , která zahrnuje třídenní sérii konferencí,  a workshopů nazvanou Industry-AI Days 2023, byly také předány stříbrné medaile CIIRC. A to těm, kteří se o vznik i další fungování institutu výrazně zasloužili: Mirku Topolánkovi, jenž osobně jako předseda vlády ideu vzniku nového institutu jako první podpořil, Vítu Dočkalovi, jehož odvážné vize a výsledky v projektovém řízení pomohly CIIRC skutečně realizovat a Holgerovi Hoosovi, vědecké osobnosti v oblasti umělé inteligence, který CIIRC podporuje v evropské výzkumné komunitě a pomohl CIIRC získávat mezinárodní reputaci.

„Úspěch evropské umělé inteligence v Evropě (AI made in Europe) závisí na talentu a odborných znalostech v této oblasti napříč celou Evropou. CIIRC, ČVUT a český ekosystém AI jako celek jsou vynikajícími příklady úsilí a příspěvků, které mají skutečný dopad,“ popisuje Holger Hoos, prof. umělé inteligence na univerzitě RWTH Aachen.

Během slavnostního dopoledne zhlédli přední zástupci české vědy, průmyslu i státu konkrétní ukázky moderních přístupů ve výrobě, které rozvíjejí výzkumné týmy v rámci centra RICAIP. Na názorné ukázce výroby modelového auta v Testbedu pro Průmysl 4.0 byly představeny výhody nejnovějšího konceptu distribuované modulární výroby, ve které se do výrobního procesu dynamicky zapojují s využitím algoritmů umělé inteligence jak různé technologie, tak i vzdálená pracoviště. Cílem je umět rychle přizpůsobovat výrobu náhlým změnám a automaticky zajistit plynulý provoz v případě nenadálých výpadků v dodavatelských řetězcích nebo při změně parametrů výrobku na základě požadavků zákazníka.

Pražský testbed je zapojen do výzkumné infrastruktury RICAIP spolu s experimentálními laboratořemi v Brně v CEITEC VUT a německém Saarbrückenu. Robotické stanice právě z těchto pracovišť mohli hosté naživo vidět při online propojení s týmy německých institutů DFKI a ZeMA s využitím virtuální reality a s týmem CEITEC VUT. Testbedy v rámci RICAIP nabízejí firmám ideální prostředí pro ověřování konceptů pokročilé výroby.

„Těší nás, že se za deset let podařilo vytvořit institut s opravdu výraznými vědeckými osobnostmi a výsledky a že můžeme konstatovat, že nám daří prosazovat vize tak, jak jsme si předsevzali. Je  však třeba se srovnávat opravdu s těmi nejlepšími a spolupracovat  s vědeckými institucemi a firmami v Česku, v Evropě i po celém světě. Proto jsme na závěr slavnostní akce symbolicky vypustili balonky s nápisem CIIRC, aby stoupaly dále k výšinám,“ popřál vše nejlepší k výročí institutu jeho ředitel Dr. Ondřej Velek.

 

Fotogalerie:

Více fotografií naleznete ZDE.

Foto: J. Ryszawy, ČVUT

 

Previous articleFirmy data sbírají, ale stále s nimi neumí pracovat ve svůj prospěch, říká analýza Národního centra Průmyslu 4.0
Next articleBudoucnost konverzační AI