Cenu Wernera von Siemense 2023 v kategorii Nejlepší absolventská práce zabývající se tématy Průmyslu 4.0 získal Ing. Erik Derner z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, který V rámci ELLIS Postdoc programu spolupracuje s týmem Strojového učení na CIIRC ČVUT pod vedením Roberta Babušky. Erik Derner získal cenu za práci s názvem Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice.
Disertační práce „Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice“ byla vypracována pod vedením prof. Roberta Babušky, vedoucího skupiny Strojové učení v oddělení Umělé inteligence na CIIRC, v rámci projektu Robotika pro Průmysl 4.0. Za tuto práci získal Erik Derner v minulém roce i Cenu děkana FEL za prestižní dizertační práci.
Cílem disertační práce bylo navrhnout řešení aktuálních problémů v oblasti učení modelů z dat v oblasti robotiky. Experimenty s mobilním robotem ukázaly, že model naučený jen z několika desítek vzorků vybraných navrženou metodou může být využit pro úspěšné vykonání úlohy založené na řízení metodou posilovaného učení. Běžně používané techniky učení modelů z dat v mnoha případech generují modely, které nevyhovují fyzikálním omezením robota. Částečný teoretický nebo empirický model robotu je přitom často znám. Dernerova práce ukazuje, jak lze symbolickou regresi přirozeně rozšířit tak, aby byly předem známé informace o robotu zahrnuty do procesu učení modelu.
Znalost matematických modelů dynamických systémů je klíčová pro celou řadu inženýrských a vědeckých disciplín. Modely umožňují provádění simulací, analýzu chování systému, rozhodování a návrh řídicích algoritmů. Z použití modelů těží i techniky, které z principu fungují bez modelu, například posilované učení. Navzdory rostoucí popularitě mají totiž běžně používané metody učení modelů, jako jsou hluboké neuronové sítě, své nevýhody. Vyžadují velký objem trénovacích dat a značný výpočetní výkon, aby se naučily velký počet parametrů. Jejich black-box charakter navíc neumožňuje interpretaci modelu ani vhled do jeho struktury.
Česká Televize natáčela krátký spot o práci Erika Dernera do pořadu Věda24, tento spot je k vidění ZDE v čase 9:30.
Inspirace v evoluci
Zájem o evoluční algoritmy v Eriku Dernerovi vzbudil již během magisterského studia kurz dr. Jiřího Kubalíka, se kterým následně těsně spolupracoval. „Zaujalo mě, jak tyto metody čerpají inspiraci v evoluci, ve světě, který nás obklopuje, v přírodě a v nás samých. Do využití strojového učení v robotice mě pak zasvětil vedoucí práce prof. Robert Babuška,“ říká.
Na práci byl podle Erika Dernera nejzajímavější vývoj nové metody a její testování v experimentech s roboty v reálném světě. Naopak nejtěžší pro něj byly, tak jako asi pro všechny začínající výzkumníky, nesnáze s recenzním řízením. „Publikování výsledků zpravidla trvá dlouhé měsíce a svou roli hraje i náhoda. Chce to obrnit se trpělivostí, vytrvat, a nakonec vše dobře dopadne. Metody prezentované v disertaci se tak staly publikačně i citačně úspěšnými,“ popisuje.
Za velmi zajímavý a přínosný považuje pobyt na zahraničním pracovišti – v jeho případě se jednalo o Univerzitu Karla III. v Madridu. „Zahraniční pobyt mohu jen doporučit všem studentům a výzkumníkům, je to zkušenost k nezaplacení s profesním i osobním přesahem,“ podotýká. V Madridu se zaměřil na efektivní modelování prostředí, ve kterém se roboty pohybují, a navrhl metodu pro vizuální lokalizaci mobilních robotů v proměnlivém prostředí založenou na stabilitě lokálních příznaků.
Za vědecký vzor považuje svého vedoucího práce prof. Roberta Babušku. „Kromě jeho obdivuhodného přehledu, zkušeností, znalostí, smyslu pro detail a trpělivosti oceňuji zejména jeho skvělý přístup ke spolupráci, založený na vzájemném respektu a důvěře. To pro mě vždy bylo velkou inspirací a snažím se to přenášet dále i do spolupráce se svými studenty,“ říká.
Prof. Babuška si zase na Eriku Dernerovi cení jeho svědomitosti, pracovitosti a toho, jak rychle se učí. Výsledky Dernerovy práce by podle něj měly v brzké době najít využití v praxi. „Uplatní se v robotice, ale i v jiných průmyslových aplikacích, všude tam, kde je třeba z dat vytvářet modely (dynamických) systémů,“ je přesvědčen prof. Babuška.

Nové technologie jako příležitost
Do soutěže Wernera von Siemense se přihlásil proto, že má rád výzvy a chtěl zjistit, jak si jeho práce stojí ve srovnání s výzkumem kolegů a kolegyň. „Chtěl bych přispět k popularizaci robotiky a umělé inteligence a šířit povědomí o tom, že stále se zrychlující technologický vývoj je pro společnost mnohem spíše příležitostí než důvodem k obavám,“ doplňuje.
Získaného ocenění si velmi považuje a chápe je jako hodnotnou součást svého profesního životopisu. „S uváděním získaných ocenění jsem se setkal i v nejrůznějších formulářích a grantových žádostech, i proto si tedy myslím, že by mi tato cena mohla v mé vědecké kariéře otevřít mnohé dveře,“ dodává.
O Eriku Dernerovi:
Erik Derner získal v roce 2022 doktorát v oboru Řídicí technika a robotika na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze. V roce 2023 se jako ELLIS Postdoc stal součástí týmu ELLIS Alicante, který vede dr. Nuria Oliver. Jeho výzkum se zaměřuje na společenské a etické aspekty interakce člověka s umělou inteligencí, zejména na řešení předsudků ve velkých jazykových modelech pro jazyky s omezenými zdroji. V rámci ELLIS Postdoc programu spolupracuje s týmem prof. Roberta Babušky na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na bezpečných a robustních robotických systémech využívajících generativní umělou inteligenci. Dále se Erik Derner zabývá bezpečnostními aspekty a ochrannými mechanismy velkých jazykových modelů. Jeho oblasti zájmu zahrnují umělou inteligenci orientovanou na člověka, zpracování přirozeného jazyka, robotiku, počítačové vidění, zpětnovazební učení a genetické algoritmy.
O soutěži Cena Wernera von Siemense
Český Siemens udělil Ceny Wernera von Siemense za rok 2023 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. Vítězné práce z oblastí technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.
Cenu Wernera von Siemense pořádá již 26 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 60 odborníků, zástupců akademické obce a neziskových organizací. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Přehled oceněných podle kategorií:
Kategorie/Odměna* | Jméno/Univerzita/Vedoucí práce | Název práce |
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
300 000 Kč
|
RNDr. Tomáš Slanina, Ph.D.
Mgr. David Dunlop Mgr. Lucie Ludvíková, Ph.D.
Akademie věd ČR Ústav organické chemie a biochemie |
(Anti)Aromaticita excitovaných stavů vysvětluje proč azulen porušuje Kashovo pravidlo |
Nejlepší pedagogický pracovník
50 000 Kč |
prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství |
|
Nejlepší diplomová práce, 1. místo
55 000 Kč student 55 000 Kč vedoucí práce
|
Mgr. Dominik Vašinka
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta
Vedoucí: RNDr. Miroslav Ježek, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta |
Aplikace strojového učení v kvantovém měření |
Nejlepší diplomová práce, 2. místo a Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
35 000 Kč studentka 35 000 Kč vedoucí práce a 30 000 Kč Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce |
Ing. Jekatěrina Jaroslavceva
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická
Vedoucí: prof. Mgr. Ondřej Chum, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická |
Nový algoritmus pro spojování 3D energetických depozitů založený na grafových neuronových sítích pro experiment CMS na velkém hadronovém urychlovači v CERNu |
Nejlepší diplomová práce, 3. místo
25 000 Kč student 25 000 Kč vedoucí práce
|
Mgr. Václav Brabec
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta
Vedoucí: Mgr. David Doležel, Ph.D. Akademie věd ČR, Biologické centrum – Entomologický ústav |
In silico a funkční analýza hodinového proteinu TIMELESS-M |
Nejlepší disertační práce, 1. místo a uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
70 000 Kč studentka 70 000 Kč školitel
|
RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D.
Masarykova univerzita Lékařská fakulta
Školitel: prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta |
Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů |
Nejlepší disertační práce, 2. místo
40 000 Kč student 40 000 Kč školitel
|
Ing. Vojtěch Spurný, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická
Školitel: doc. Ing. Martin Saska, Dr. rer. Nat. České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická |
Komplexní systém pro rychlé a spolehlivé nasazení spolupracujících autonomních letounů |
Nejlepší disertační práce, 3. místo
30 000 Kč student 30 000 Kč školitel práce
|
Mgr. Michal Šimek, Ph.D.
Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta
Školitel: Dr. habil Ullrich Jahn, Ph.D. Akademie věd ČR Ústav organické chemie a biochemie |
Tandem anionický sigmatropní přesmyk/radikálové reakce a jeho využití v totální syntéze přírodních látek |
Ocenění za překonání překážek při studiu
50 000 Kč |
Ing. Veronika Kamenská
Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií |
|
Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Průmysl 4.0
30 000 Kč |
Ing. Erik Derner, Ph.D.
České vysoké učení v Praze Fakulta elektrotechnická |
Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice |
Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Chytrá infrastruktura
30 000 Kč |
Ing. Marek Kollmann
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství
|
Plánování výroby tepla a elektřiny v zařízení na energetické využití odpadu s využitím strojového učení |
Čestné uznání poroty za nejlepší diplomovou práci na téma Průmysl 4.0 s inovativním přístupem k propojení Průmyslu 4.0 a biomedicíny | Ing. Věra Šramhauserová
Technická univerzita v Liberci Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií |
Prototyp IoT komunikačního zařízení k digitalizaci ve zdravotnictví |
Zdroj: Siemens
Předsedkyně a předsedové porot:
Kategorie | Předseda / předsedkyně |
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu | prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c., předsedkyně AV ČR |
Nejlepší pedagogický pracovník | prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., předsedkyně České konference rektorů |
Nejlepší diplomová práce | doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL. M., rektor VUT Brno |
Nejlepší disertační práce | doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor ČVUT Praha |
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce | Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, generální ředitel Siemens ČR |
Ocenění za překonání překážek při studiu | prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., předseda ČKR |
Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Průmysl 4.0 | prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., ředitel CIRC, ČVUT Praha |
Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Chytrá infrastruktura | prof. Ing. Stanislav Mišák, Ph.D., ředitel CEET VŠB-TU Ostrava |
Zdroj: Siemens