Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti nezávislé debaty největších osobností průmyslu – Barometr českého průmyslu, která proběhne 10. září, třetí vydání Analýzy českého průmyslu 3/2021. Analýza vychází z dat získaných během 263 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Průzkum probíhal v červenci a srpnu roku 2021.
Na firmy aktuálně působí mnoho vlivů, se kterými se musejí vyrovnat. Covid-19 a globální uzavření/omezení výroby a dopravy doslova zamíchaly světovým uspořádáním. Důsledky krize se ve velmi krátkém čase projevily v přeuspořádání a nestabilitě většiny parametrů, s nimiž jsou české výrobní firmy zvyklé operovat. Změnilo se chování firem, dodavatelů, odběratelů i konečných spotřebitelů. Alespoň jednu jistotu však ředitelé českých výrobních průmyslových firem mají – na trhu nejsou kvalitní pracovníci (potvrzuje 64 % ředitelů).
Nejvíce ředitele trápí malá dostupnost skoro všech materiálů a komodit a jejich ceny (7,9 a 7,8 bodů na škále 0 až 10), a na druhé straně tvrdé podmínky u odběratelů (7,1 bodů). Ocitají se tak v pomyslných kleštích. Za nejméně důležité pro chod své firmy naopak ředitelé pokládají vládní podpory (1,9 bodu) a dotační programy, jak evropské, tak národní a krajské (2,1 bodu). Ani zahraniční politické vztahy je aktuálně příliš netrápí (viz graf níže) a jejich každodenním tématem k řešení jsou obchodní podmínky na světových trzích.
„Výsledky této otázky jen potvrzují, že jedinou pojistkou a zárukou prosperity podniků v malé otevřené ekonomice je produkce, která je svým charakterem co nejméně nezávislá na vnějších vlivech, tj. s co nejvyšší přidanou hodnotou, stupněm finality, vysokou prodejností a mírou flexibility. Ani sebelepší státní podpora nemůže v globální tržní ekonomice nahradit kvalitu produktu, a navíc je vždy zatížena rizikem, že se kvůli pokřivení trhu situace ještě zhorší,“ shrnuje výsledky provedeného šetření mezi firmami jeho autorka Alena Burešová, Senior Manager for Industry and Development, Národní centrum Průmyslu 4.0 (NCP4.0).
„Zásadní vlivy, se kterými se v současné době musí český průmysl poprat, jsou především zvyšující se ceny vstupů. Ty se dnes mění velmi dynamicky. Rostoucí ceny materiálů a komponentů jsou jeden problém. Neméně závažný je však jejich nedostatek na trhu či prodlužující se doba dodávek, která ohrožuje realizaci nasmlouvaných projektů. Navzdory pandemii a s ní spojeným očekáváním dostatku pracovníků bohužel nadále trvá nedostatek kvalifikované pracovní síly. To se proti období „před covidem“ vůbec nezměnilo,“ komentuje Jiří Kabelka, majitel, DEL, a.s. a předseda představenstva NCP 4.0. „Průmysl ovlivňuje několik krátkodobých a dlouhodobých faktorů. Mezi významné krátkodobé faktory patří citelné narušení dodavatelských řetězců, které se projevuje nedostatkem některých materiálů a dílů, resp. výrazným růstem jejich cen. Dalším aktuálním problémem je znovu se vracející problém nedostatku pracovních sil. Mezi zásadní dlouhodobé faktory patří automatizace a digitalizace, oba trendy se stále výrazněji projevují prakticky ve všech odvětvích průmyslu,“ shrnuje situaci v průmyslu David Marek, hlavní ekonom, Deloitte.
Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika a člen představenstva SPČR a člen RVVI, vidí řešení situace v digitalizaci a inovacích: „Český průmysl je se svojí strukturou, ve které významnou část zaujímají subdodávky, vystaven vlivům, s nimiž se v současné době vypořádávají globální trhy i zákazníci českých průmyslových firem. Jedná se především o extrémně rychlé změny v poptávce, nedostatek a rostoucí ceny komponentů a materiálu a obtížné dlouhodobější plánování. Zatímco české průmyslové podniky nemohou ovlivnit faktory, jako je cena materiálu a komponentů, pomocí rychlé implementace digitálních řešení mohou zvýšit svoji flexibilitu a schopnost inovovat a zvýšit tak i v současných bouřlivých dobách svou konkurenceschopnost. Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, se dívá na situaci z globálního hlediska: „Pandemie ukázala, že Evropa ztratila soběstačnost v mnoha strategicky důležitých oblastech. Dobrým příkladem je výroba ochranných prostředků nebo čipů. Určitě by proto stálo za to přemýšlet, jak alespoň v některých oblastech tuto suverenitu získat zpět a nebýt závislý na dodávkách z druhého konce světa.“
Narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce s sebou přinášejí i problém s logistikou. Nejistá situace v příštích dodávkách surovin a materiálů je naprosto klíčová. Nedostatek žene ceny nahoru, firmy nakupují do zásoby, což cenovou spirálu ještě více šroubuje. V současné době tyto obtíže potvrzuje 57 % ředitelů výrobních průmyslových firem, přičemž třetina (29 %) považuje tyto problémy za zásadní.
„V současné situaci je velmi těžké plánovat dodávky a výrobu. Je náročné se jakkoli připravit na další vývoj. Ten, kdo investoval do předzásobení, má momentálně velkou konkurenční výhodu. Krátkodobě je nemožné být v ČR méně závislý na okolních trzích. Ať už se to týká dovozu surovin a materiálů, tak i odbytu. Předzásobení a finanční zajištění je velmi individuální záležitostí, nicméně v případě dlouhodobějšího trvání současné situace je asi málokterá firma schopna těmto vlivům odolávat,“ popisuje situaci Rostislav Svoboda, jednatel, Lenze, s. r. o., Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, říká: „Ceny kontejnerové lodní přepravy narostly v poslední době několikanásobně. Situace má vliv na cenu veškerého zboží dováženého do Evropy, tedy i na cenu materiálů a komponentů. Firmy se zatím většinou snaží nepromítat tyto zvýšené náklady do cen zboží a dodávek a věří, že se situaci podaří v brzké době vyřešit. Jak ale vidíme, cenové tlaky v dohledné době neopadnou. Částečným řešením, k němuž už řada firem přistoupila, je hledání dodavatelů v regionech, kde firmy působí. Velkým problémem ale zůstává nejistota. Firmy neví, co bude v mezinárodní přepravě platit třeba za týden nebo za měsíc.“
Zdeněk Petzl, výkonný ředitel, Sdružení automobilového průmyslu ČR (AutoSAP) hledá řešení složité situace firem v automobilovém průmyslu: „Reagovat na situaci lze obecně pouze zvýšením odolnosti dodavatelských řetězců založené na větší míře flexibility a predikovatelnosti možných rizik. Na straně automobilek lze částečně pracovat s tržními preferencemi a toky potřebných komponentů pro výrobu přesměrovat do zákazníky preferovaných modelů. Dodavatelské firmy, které nejsou plně závislé na automobilovém průmyslu, se mohou snažit hledat uplatnění pro svou produkci mimo sektor automotive a riziko tak rozložit pomocí více diverzifikovaného výrobního portfolia.“
Většina firem (69 %) nemá v současné době optimální úroveň výrobního kapitálu. Důležité je, že čtvrtina výrobních podniků (23 %) má tyto potíže dlouhodobě, tj. rozdíl není dán krátkodobým výkyvem nebo odlišným provozním cyklem. Pětina malých a středních podniků (17 %) buď vyrábí/nakupuje na sklad, nebo má vysoké procento nesplacených faktur, oproti tomu pětina velkých firem (19 %) je více zadlužena, než by bylo optimální pro jejich celkové ekonomické zdraví.
„V současné době z důvodu velké volatility (poklesů) odvolávek našich zákazníků musíme řešit zvýšené skladové zásoby, neboť poklesy přicházejí ze dne na den bez předchozího upozornění ze strany zákazníka, na což jsme schopni reagovat s určitým zpožděním,“ uvádí René Hilscher, generální ředitel, Cromodora Wheels, s. r. o. „Máme problém s výrobou na sklad,“ přiznává Martin Zaoral, General Sales manager, Kingspan, a. s. „Od loňského roku jsme navyšovali zásoby materiálu na maximální možnou úroveň, zaplnili jsme sklady, ale kvůli poptávce na světových trzích to nestačilo. Není co kupovat,“ stěžuje si Kamila Mašková, managing director, ifm electronic, spol. s r. o.
Navyšovat mzdy bude většina firem (87 %), a to v průměru o 4,1 %. Přidávat svým pracovníkům budou spíše velké firmy (91 %) než firmy malé a střední (83 %). Stejnou mzdu jako loni svým zaměstnancům vyplatí desetina (13 %) firem.
„K navyšování mezd v průmyslu docházelo a bude docházet převážně u odborných pozic, které jsou nedostatkové, a to v rámci jednotek procent,“ komentuje Martin Malo, Managing Director, Grafton Recruitment, s. r. o. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek rozvádí dále: „S odezníváním pandemie a opětovným zrychlením růstu ekonomiky se otevře prostor také k rychlejšímu růstu mezd. Ostatně situaci na trhu práce pandemie zásadně nezměnila. Úřady práce stále evidují více volných míst než uchazečů o zaměstnání. Za celý letošní rok počítáme s růstem průměrné mzdy o 3–4 %.“
Kvůli pandemii Covid-19 a problémech s ní souvisejících pro letošek nepředpokládá čtvrtina firem (23 %) zvýšení produktivity práce. Jsou to zejména malé a střední podniky (potvrzuje 28 % ředitelů). Na zvýšení tohoto klíčového parametru se těší 71 % firem, v průměru o 4,8 %.
Další informace a kompletní analýzu naleznete v Analýze českého průmyslu 3/2021, kterou Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 10. září v diskusním pořadu Barometr českého průmyslu 3/2021. Svou účast potvrdili vicepremiér Karel Havlíček, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, místopředseda Hospodářského výboru PS ČR a majitel Brano Group a.s. Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, ředitel Smart Infrastructure Siemens a bývalý ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Huener či vědecký ředitel CIIRC ČVUT prof. Vladimír Mařík. Novináři jsou srdečně zváni, registrace do 9. září na alena.buresova@cvut.cz.
