Zdroj: Seznam Zprávy
Stát zaspal se sháněním ochranných pomůcek pro zdravotníky, a tak na pomoc přispěchali vědci a nadšenci s dobrými nápady. Během několika dní vznikly na akademické půdě ochranné pomůcky, které se dostaly na úroveň evropského unika.
Hrnků kávy a energetických nápojů vypili nespočet. Spánku nebylo mnoho. Ale úspěch se dostavil. Nejistota a vyčerpání lidí s pomyslným „logem“ ČVUT na čele se přetavily do výrobků, jejichž fotky obletěly celou zemi. V jejich centrále teď stojí hromady krabic s hotovými výrobky a na stěně svítí „válečný plán“ v podobě tabulky s přehledem, kolik masek se už vyrobilo, v jakých velikostech a kolik dalších ochranných pomůcek je potřeba vyrobit či rozvést na potřebná místa.
Čísla rychle přibývají – křivka nabídky a poptávky roste neúprosně rychle. Ocitli jsme se totiž v době, kdy i tak obyčejná věc, jako je šnorchl, pomáhá v náročné krizi s bojem proti koronaviru.
Klikni na video
Kouzla na akademické půdě
Co se zmíněným lidem, kteří se téměř přes noc stali hrdiny, honilo hlavou a v jakých podmínkách pracovali, ale zatím zůstávalo skryto na pozadí. Vydala jsem se proto na půdu ČVUT, kde se v minulých týdnech „kouzlilo“. Zlaté mozky, jak vědce a nadšence ze světa technologií ráda nazývám, totiž představily hned několik výrobků, které zachraňují české zdravotnictví trpící nedostatkem ochranným prostředků.
„Od první myšlenky, kdy jsme se sešli a řekli si mezi sebou, jestli by se dal 3D tiskem vyrobit respirátor, kterému tedy dnes říkáme spíše polomaska, do získání certifikátu uplynul týden,“ shrnul Pavel Burget, vedoucí Testbedu pro Průmysl 4.0 výsledky práce ČVUT. „Kdyby nám to ještě před krizí někdo řekl, co se bude dít, tak bychom si ťukali na čelo,“ pokračoval dále v líčení vědeckého příběhu.
Za pouhý týden vznikla i „konkurenční“ maska vyrobená ze šnorchlu zakoupeného ve sportovním obchodě jejich kolegů z uskupení Covmask.cz.
Ačkoli by se mohlo zdát, že už mají práci hotovou, ukazuje se, že ještě stojí před vrcholem. „Teď jsme před začátkem velké akce, a když se nám podaří masová výroba, tak je to určitě něco, o čem lze psát i v knihách,“ řekl s nadšením i nervozitou v hlase Jaroslav Lískovec, který v posledních třech týdnech sháněl materiál na výrobu ochranné osobní pomůcky s vyměnitelným filtrem splňující nejvyšší stupeň ochrany.
Při této „misi“ najel v autě jen po Česku tisíce kilometrů. Není totiž silikon jako silikon, dozvěděla jsem se od něj kupříkladu nad stolem plném nepovedených modelů těsnění masky…
Jen chvilku poté, co dokončíme rozhovor, si Lískovec potřásá rukou s náměstkem z ministerstva. Ani na chvíli nezahálí. Schyluje se totiž k masové výrobě a k dalším jednáním v „bílých rukavičkách“ s představiteli státních orgánů. Další úspěch je zřejmě na dosah…
Vědecké a technologické prostředí nicméně nezaplavuje jen čistá radost z úspěchu v podobě částečné záchrany českého zdravotnictví před kolapsem, který hrozil kvůli nedostatku ochranných pomůcek. Co se zdá být jako hezký a bezproblémový příběh lidí s dobrými nápady, s sebou ovšem nese i velkou dávku frustrace.
V druhé části budovy se totiž stále ve velkém vyrábějí masky vyrobené ze šnorchlu, které používají desítky českých nemocnic. Denně jich vyrobí na dva tisíce. „Cítím obří frustraci z toho, že jsme ve stavu, kdy zdravotníci musí používat takovouhle pomůcku,“ řekl se zklamáním v hlase Martin Hřeben z nově vzniklého uskupení Covmask.cz při pohledu na prototyp masky, v němž se šnorchl rozhodně nezapře, „a nemůžeme jim poskytnout nic lepšího.“
Posteskl si i nad tím, že výrobou a distribucí takových masek v podstatě dochází k obcházení systému. „Druh těchto pomůcek je zakázaný. My to neprodáváme. Je to jakýsi improvizovaný výrobek, který dáváme zadarmo.“
Nadhled a humor přesto tým nadobro neopustil. „My do těch zásilek lékařům balíme i originální šnorchly, aby si je mohli užít, až pomine tahle krize a stát je pustí k moři na dovolenou,“ rozmělňuje alespoň na chvíli pocity frustrace kolega David Miklas.
Hnacím motorem pro všechny zapojené do hledání řešení krize byla touha pomáhat.
A překážky byly, zdá se, jen nutným zlem. „Ani nevím, čemu bych tu celou situaci připodobnil. Šlo zkrátka o kontrolovaný chaos. Všichni dělali, co bylo zrovna potřeba. Já jsem přes den navrhoval polomasku, večer jsem pak zahajoval tisk s tím, že mě vystřídal kolega, který tady spal a kontroloval tiskárnu, abychom měli ráno hotovo a mohli zase znovu prototypovat,“ vysvětlil tvůrčí proces Alexandr Lazarov z 3D laboratoře CIIRC ČVUT.
Došlo i na zoufalost a bezmoc
Několikrát se v něm museli vrátit, protože některé změny celý tým zavedly do slepé uličky. „Takže se začínalo nanovo,“ usmál se ve vzpomínce na nedávný zápas při vytváření ochranné pomůcky. „Všechno jsem se učil za pochodu. Velkým štěstím bylo, že nám tiskárnu, na které teď tiskneme, doručili zrovna krátce před celým tím maratonem,“ dodal Lazarov.
Vyrobením prototypů a tisknutím ochranných pomůcek podle jednotného vzoru nicméně práce nadšenců z řad vědců a technologických mistrů neskončila. Pořád své produkty zdokonalují. A to jak při jejich výrobě, tak i v jejich distribuci či ve vyjednávání se společnostmi, které mohou umožnit masovější výrobu a rychlejší dodání na potřebná místa.
Poté, co jsem strávila celý den mezi vědci, se nemohu ubránit myšlence, že bez akademické obce by situace v českých nemocnicích vypadala úplně jinak.Nejsou to ale jen vědci, kteří umožnili rychlou pomoc nemocnicím.
Sama jsem se přesvědčila o tom, že do tohoto jsou zapojeny desítky dalších lidí. Jednak jsou to třeba dobrovolníci z bubenečské farnosti, kteří veškerý svůj volný čas tráví skládáním jednotlivých komponentů ke složení „šnorchlmasky“, v neposlední řadě pomáhají také letci a obsluha letiště v Letňanech, kteří umožňují až třikrát denně odlet vrtulníků a letadel do konkrétních nemocnic s bohatou zásilkou.
Zkrátka zlaté české ručičky, zlaté české mozečky…
