Barometr českého průmyslu: Růst cen energií paradoxně podpoří inovace, od vlády čekají firmy hlavně koncepční přístup

0
346

Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti nezávislé debaty největších osobností průmyslu – Barometr českého průmyslu, která proběhne 10. prosince, čtvrté vydání Analýzy českého průmyslu 4/2021. Analýza vychází z dat získaných během 247 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Průzkum probíhal v říjnu a listopadu roku 2021.

Většina ředitelů průmyslových firem (74 %) vnímá růst cen energií jako stimul pro zvýšení investic do environmentálně úspornějších technologií a tři pětiny (62 %) nevnímá zvyšování nákladů v této oblasti jako překážku investic do energeticky náročnější digitalizace a automatizace. Podniky si uvědomují převažující přínosy zavádění Průmyslu 4.0. 

Rostoucí ceny energií budou zrychlovat návratnost těchto investic, jakož i jejich profitabilitu,“ předpovídá Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Vzhledem k růstu cen energie a k faktu, že digitalizace a robotizace povede k její spotřebě, bude dobré začít s vlastní výrobou elektrické energie v podnicích, zejména z obnovitelných zdrojů, a pokud budou zavedeny dynamické tarify, bylo by možné část výroby přesunout do nočních hodin,“ hledá řešení Vladimír Mařík, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. 

„Rostoucí ceny energií by mohly mít paradoxně příznivý vliv na pokračující digitalizaci průmyslu, a to především právě v oblasti řízení spotřeby energií. Současné extrémní ceny plynu i elektřiny podle predikcí po zimě poleví, firmy si však už nyní jistě uvědomují, že musí přemýšlet nad svou energetickou náročností a najít řešení, jak ji snižovat. A nové technologie výroby energií či chytrého řízení jejich spotřeby se už bez digitálních prvků neobejdou. Na samotnou pokračující digitalizaci výroby by však zvýšené ceny energií vliv mít příliš neměly, vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. 

„Jsem přesvědčen, že stávající nepříznivý vývoj v cenách energie může být stimulem vedoucím k maximálnímu využití řešení, která nabízí digitalizace a širší zavádění P4.0. Nicméně zároveň je potřeba si uvědomit, že pokud firmy budou řešit problémy s financováním a budou zatíženy vysokými úrokovými sazbami na úvěrech, řada z nich na nějakou dobu pozastaví investice do digitalizace a P4.0 a prioritně se budou soustředit na udržení svých zákazníků, produkce a zaměstnanců. Jsme tedy skeptičtí, že by bez podpory státu v této oblasti mohlo dojít k výraznému posunu při vysokých cenách energií,“ doplňuje Jakub Lichnovský, partner, PRK Partners, advokátní kancelář, s.r.o. 

Podpora firem od státu a očekávání spojená s nástupem nové vlády je v současné situaci stále aktuálnější téma. Od vlády průmysl nejvíce čeká větší podporu technických oborů, vyjednání příznivých a reálných podmínek pro ČR v oblasti Green Deal, kvalitní energetickou koncepci, efektivní využití prostředků z Fondu národní obnovy a větší otevřenost vůči zahraničním pracovníkům.

„Vláda by měla zdigitalizovat a zmodernizovat státní správu. Měla by nastavit chytrou imigrační politiku pro vysátý trh práce a lákat do země talenty. Měla by modernizovat základní a střední školství, zvýšit konkurenceschopnost škol vysokých a podporovat upskilling a reskilling. Nutné bude posílení kapitálového trhu, posílení podpory exportu. O Green Dealu jako příležitosti jsem již hovořil. A v neposlední řadě by se měla pevně opřít o naše členství v EU a NATO,“ vypočítává svá očekávání od vlády Petr Jonák, Head of Corporate Affairs & Sustainability, T-Mobile Czech Republic a.s.

Rostoucí ceny energií jsou jen viditelnou bolístkou chybějící energetické koncepce, která již měla být dávno na stole. Proto faktory kvalitní energetické koncepce a vyjednání reálných podmínek pro Českou republiku u Evropské komise v oblasti Green Dealu získaly druhé nejvyšší hodnocení nejžádanějších oblastí k vyřešení novou vládou (6,8 a 6,9 bodu).

„Vláda by se měla zaměřit především na oblasti jako stabilita veřejných financí, energetická strategie, vyjednání realistických podmínek pro český průmysl v rámci Green Dealu, vymahatelnost práva, maximální podpora odborného školství a výraznější otevření hranic pro zahraniční pracovníky – to jsou úkoly vlády, nikoli vymýšlení nejrůznějších přímých podpor nebo úlev pro vybraná odvětví. Vláda by měla zásadně odbourat administrativní náročnost podnikání v ČR,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel, WIKOV Industry, a. s. 

Vzhledem k stálému a desetiletí přetrvávajícímu nedostatku kvalitních pracovníků žádají ředitelé po nové vládě větší propagaci a podporu pro praxi užitečných technických oborů. Na hodnotící škále 0 pro opatření, které nemá pro průmysl žádný význam, až po 10 pro faktor, který je zcela zásadní pro úspěšný vývoj českého průmyslu, ohodnotili ředitelé opatření větší propagace a podporu v praxi využitelného technického vzdělání 7,3 body.

„Myslím si, že nejvíce nám chybí kvalifikovaná pracovní síla. Stávající situace je doslova katastrofická. Myslím si, že je třeba udělat změny ve školství a v prezentaci průmyslu ve veřejnoprávních médiích“, potvrzuje Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, s. r. o.

„Se znepokojením jsem sledoval, jak se stát choval během proběhlých vln pandemie, kdy nebyl během ‚klidových‘ měsíců schopen připravit strategii, akční plán, informování občanů a podnikatelů o plánovaných krocích, aby všichni byli připraveni na možné scénáře a mohli tomu přizpůsobit například svá očekávání v podnikání. Tak by to při aplikaci principů Průmyslu 4.0 a digitalizaci opravdu nešlo. Kdyby se podnikatelé stavěli k transformaci svých firem takovýmto způsobem, za chvíli bychom tu žádné podnikatele neměli. Máme ale štěstí, že digitalizace v průmyslu a dalších odvětvích nabírá na síle a že majitelé firem se k tomuto tématu staví stále zodpovědněji a koncepčněji,“ hodnotí přístup státu a podnikatelů Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0.

Analyza_ceskeho_prumyslu_Q4

Sledujte záznam pořadu z 10. 10. 2021

Previous articleBulletin Průmyslu 4.0 - Digitalizace zdrojů pro Průmysl 4.0
Next articleZáznam přednášky centra RICAIP s profesorem Wolfgangem Wahlsterem o umělé inteligenci pro průmysl