Když dělali rozhovor pro CzechCrunch, bylo fascinující uvědomit si, s jakou lehkostí kombinují matematiku, programování, biologii a obrovskou dávku odhodlání. Ryzí věda nezná hranic, dalo by se bez nadsázky říci.
Anton a Roman přišli do Prahy z Ukrajiny po roce 2017. Z akademického světa původně nepocházeli, ale na České vysoké učení technické v Praze a IOCB Prague – Institute of Organic Chemistry and Biochemistry se rychle našli.
Každý zakotvil u vedoucího, který je špičkou ve svém oboru: Anton u Josefa Šivice u nás na CIIRC, Roman u Tomáše Pluskala na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Od té doby nepropásnou příležitost, jak obory i týmy propojovat.
Dnes už třetím rokem vyvíjejí metody, které by mohly zkrátit vývoj nových léčiv z let na týdny – aspoň v počítači.
🧠 Trénují AI na známých molekulách, aby uměla navrhovat úplně nové – s menšími vedlejšími účinky a větším účinkem.
🔬 Pracují na retrospektivním automatizovaném ověřování, které by z laboratorního testování udělalo záležitost hodin či dní.
🌍 Spolupracují s laboratořemi od Prahy přes Brno. Konkrétně třeba s týmem prof. Jiřího Damborského v Loschmidtových laboratořích – Ústav experimentální biologie na Masarykova univerzita, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny, ale i s německými instituty nebo MIT v USA.
Zatím žádný lék nevyvinuli – a ani to nebyl cíl. Ale to, že jejich nástroje fungují zpětně na známých lécích, už úspěch je.
