Ve středu 25. října 2023 se na našem institutu konala, ve spolupráci s Institutem Equilibrium a Centrem Karla Čapka, populárně naučná konference pro širokou veřejnost s názvem „Proč se nebát umělé inteligence,“ která měla za cíl seznámit veřejnost s tím, co AI skutečně dokáže, jaké jsou její výhody a jaký může být její dopad na rozvoj společnosti nebo trh práce a současně vyvracet mylné představy – například to, že umělá inteligence nabere vědomí sama o sobě, či vezme lidem práci a bude je postupně nahrazovat.
Na konferenci vystoupilo více než 25 řečníků v pěti po sobě jdoucích tematických blocích, které se věnovaly současnému stavu umělé inteligence, řečovým a jazykovým technologiím, aplikacím zaměřeným na umělou inteligenci a společenským dopadům AI. Úvodní slovo přednesli Holger Hoos, prof. umělé inteligence na univerzitě RWTH Aachen a zakladatel CLAIRE a Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a ředitel institutu Equilibrium.
Jaký je současný stav AI
Současný stav umělé inteligence popsali Vladimír Mařík (CIIRC ČVUT), Vladimír Petrík (CIIRC ČVUT), Zuzana Kúkelová (FEL ČVUT), Karel Košnar (CIIRC ČVUT), Robert Pěnička (FEL ČVUT), Josef Urban (CIIRC ČVUT) a Mikoláš Janota (CIIRC ČVUT). Zuzana Kúkelová ve svém příspěvku mluvila o počítačovém vidění jako důležité součásti umělé inteligence. „Hlavní výzvou pro budoucnost je získat vysoko kvalitní a spolehlivá trénovací data, která by pokrývala všechny běžné i ne úplně běžné situace…a je také důležité zapojit do trénovacích dat i kontext.“ Nutnost sdílení trénovacích dat potvrdil i Vladimír Petrík, který navázal s tématem robotiky. „Abychom dosáhli průlomu v učení v robotice, potřebujeme více dat.“
Karel Košnar dále mluvil o inteligentních robotech, výhodách a úskalích spolupracujících robotů s člověkem, autonomních vozidel a uvedl jako příklad pokroku umělou inteligenci na robotických vysavačích, které jsou dnes běžně rozšířené v domácnostech. Robert Pěnička představil posluchačům umělou inteligenci v kombinaci s drony, jejich historii, současnost a pohled do budoucnosti AI a dronů. Mikoláš Janota prezentova téma automatického uvažování a Chatu GTP. První panel zakončil Josef Urban se svým tématem strojové učení a automatické uvažování.
Druhým blokem, na téma Řečové a jazykové technologie, provázel Jan Černocký. A panelisty byli Jan Černocký (VUT v Brně), Josef Psutka (ZČU Plzeň), Jan Hajič (UK Praha) a Jan Šedivý (CIIRC ČVUT), kteří mluvili o tom, jak je těžké získávat informace přímo z řeči, jak se zpracovává přirozený jazyk, jaké existují dialogové systémy, jaké jsou hrozby řečových a jazykových technologií, k čemu všemu nám jsou užitečné a jaké jsou výhledy do budoucnosti. „Počítačová syntéza řeči má za cíl převod psaného textu do psaného výstupu,“ řekl Josef Psutka a představil také to, jak umělá inteligence pomáhá pacientovi po totální ztrátě hlasivek. Jan Šedivý dále vysvětloval, jak fungují dialogové systémy: „ …jsou to programy, které běží na počítači, a jsou určeny například k tomu, aby odpovídaly na dotazy. To znamená že vy máte systém, který je specificky vytvořen na to, abychom se zeptali, jak spárujeme telefon s autem nebo na to, jak na telefonu nastavíte novou adresu. Takový dialogový systém vám dovolí, abyste ten dotaz položili přirozeným jazykem – tak jak mluvíte s kolegy.“
Dále byly představovány Aplikace umělé inteligence, o kterých mluvili Vladimír Mařík (CIIRC ČVUT), Petr Somol (GenDigital) provedl posluchače tím, jak se nahlíží na to, co považovat za nebezpečí a jak se proti tomu bránit z pohledu občana digitálního světa, Olga Štěpánková (CIIRC ČVUT) a Lenka Lhotská (CIIRC ČVUT) představily, jaké jsou nové možnosti využití AI ve zdravotnictví a Sára Polak mluvila o využití AI v archeologii a antropologii. V tomto panelu se mluvilo především o vlivu umělé inteligence v kybernetické bezpečnosti a teorie her, průmyslu, chytrých městech, medicíně a antropologii a archeologii. Celou přednášku provázel slovem pan Miroslav Svítek (ČVUT).
Jaké jsou společenské dopady AI?
O tomto tématu mluvili na konferenci „Proč se nebát umělé inteligence?“ Michal Trčka (TU Liberec), Kamil Malinka (VUT Brno), Alžběta Solarczyk Krausová (AV ČR), Linda Kolaříková (podniková právnička) a Veronika Blablová (datová analytička z Asociace pro mezinárodní otázky), kteří dopodrobna rozebírali dopady zavedení umělé inteligence na trh práce, deepfakes, jaký je současný stav veřejného mínění směrem k umělé inteligenci, jak současný stav AI chápe právo, vývoj AI Číně a jak AI může ovlivňovat veřejné mínění.
Posledním blokem na téma Proč se tedy nebát provázel David Černý (AV ČR) a panelisty byli Jiří Wieredmann (AV ČR), Václav Snášel (VŠB TU Ostrava), Tomáš Mikolov (CIIRC ČVUT), Tomáš Hříbek (centrum Karla Čapka) a Josef Šivic (CIIRC ČVUT). „Nemám velké obavy z AI jako takové, mám daleko větší obavy z toho, že my, lidé, umělou inteligenci používáme nerozumně, nemoudře a nemorálně,“ řekl David Černý v úvodu své prezentace. Dále se probírala témata jako vztah umělé inteligence a morálky, současná AI a nepřátelská superinteligence, AI jako součást moderní společnosti a budoucnost AI.
Proč se tedy nebát umělé inteligence?
„Nemusíme se bát strojů, nikdy vědomí podobné člověku nedostanou, jsou to naši pomocníci. Jak s nimi budeme zacházet, je naše věc. Nemusíme se bát, že lidé ztratí práci, protože umělá inteligence přináší nové profese, spíš člověku ulehčí práci,“ řekl Vladimír Mařík v živém přenosu z konference do Studia 6 ČT. A dále pokračuje: „Umělá inteligence přebrala těžkou práci v průmyslu. Samozřejmě i ve zdravotnictví, kde výrazně zlepšuje diagnostiku a léčení mnohých chorob, i v dopravě i v kultuře – vidíme tam některé tvůrčí možnosti, které nástrojová inteligence umí.“
Závěr celé konference zakončil Tomáš Mikolov: „Co se týká superinteligence, tak to zbytečně ovládá moc velkou část diskuse. Máme tady kulturu různých filmů – Terminátor, RUR, Frankenstein a podobně. Je to v nás zakódované – strach z toho, že tady vznikne něco, co bude soupeřit se člověkem. Takže když někdo napíše knihu o nebezpečných, strašidelných scénářích, tak se to přeloží do češtiny. Zatímco když někdo napíše realističtější vizi toho, jak to bude automatizovat továrny, nikoho to nezajímá. Negativní témata více přitahují pozornost.“
Celou konferencí zazníval souhlasný názor, že je velká škoda, že vláda České republiky dostatečně nepřispívá na vývoj umělé inteligence. Tomáš Mikolov srovnával situaci České republiky s Polskem a Bulharskem – zeměmi, které přispívají na vývoj umělé inteligence daleko více než česká vláda. „Je to tristní, protože když se podíváme na historické úspěchy vědecké komunity, Česká republika je, za východní Evropu, jednoznačně špička a země číslo jedna – pokud jde o vývoj umělé inteligence. A pokud tady bude chabá podpora transferu těchto věcí do průmyslu, což si myslím, že by se mělo řešit spíše na úrovní EU – ale pokud tady bude chybět další podpora výzkumu, což momentálně výrazně chybí, tak se nám tady lidé rozutečou a z komunity AI nám tady moc nezůstane a budeme vzpomínat na dávné doby, kdy jsme vyhrávali hokejové šampionáty a kdy jsme tu měli vědce, co tu dělali přelomové objevy a vypadneme z první i druhé vědecké ligy.“ „Pokud se Česká republika nevzpamatuje, tak ten vývoj nepůjde úplně dobrým směrem.“ dodává prof. Václav Snášel.
Celou konferenci můžete shlédnout na tomto odkazu:
Živý vstup prof. Maříka do Studia 6 ČT na téma AI a proč se jí nebát ZDE v čase 2h 19 min.
