Indie podporuje odpovědnou AI: Rozhovor s Jayantem Jagtapem

0
5208
Dr. Jayant JAGTAP, CIIRC CTU, PRAHA

Jayant Jagtap, zástupce NIMS University v Jaipuru v Indii, navštívil koncem ledna Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky. Po návštěvě prof. Vladimíra Maříka a Ondřeje Velka v Indii měl Dr. Jagtap možnost setkat se se zástupci CIIRC a navštívit naše laboratoře a oddělení a prodiskutovat spolupráci, vznik nového Maříkova institutu v Indii a mnoho dalšího.

Dr. Jagtap také přednesl přednášku o svém současném výzkumu: Synergie mezi digitálním zpracováním obrazu a rozpoznáváním vzorů pro rozvoj schopností umělé inteligence.

Využili jsme této skvělé příležitosti a zeptali jsme se Dr. Jagtapa na jeho návštěvu České republiky a také přístup Indie k umělé inteligenci.

Dr. Jagtape, teď jste tu strávil asi týden. Jaký máte dojem z Prahy nebo České republiky? Je něco, co vás překvapilo nebo se vám obzvlášť líbilo?

Docela mě překvapilo počasí. V jeden den bylo slunečno, pršelo a také sněžilo. Ten den jsme navštívili Fakultu biomedicínského inženýrství v Kladně a zažil jsem všechny tyto druhy počasí v jeden den.

Řekněte nám prosím více o centru Maříkově centru, které se právě staví  v Indii? Proč je pro vás náš ústav vzorem? Jaké jsou cíle a témata výzkumu ústavu?

Byla to vize prof. (Dr.) Balvira S. Tomara, rektora Univerzity NIMS a našeho vedení, kdo se rozhodl vytvořit Maříkovo centrum. Původně bylo plánováno jako sedmipatrová budova. Se zájmem fakulty i indické vlády a  díky rychlému jednání Českého institutu jsme se rozhodli z něj udělat osmipatrovou budovu a místo názvu „centrum“  jej pojmenovat Maříkův institut.

A proč jste si vybrali zrovna prof. Maříka pro pojmenování vašeho ústavu? Co je pro vás na CIIRC zajímavé?

Navštívil jsem mnoho výzkumných center po celé Indii. CIIRC, pokud jde o výzkumníky, laboratoře a nejmodernější vybavení, které je nutné pro výzkum příští generace, to je něco, co se vidí velmi zřídka. CIIRC má také unikátní nastavení pro spolupráci s průmyslem a komercializaci výzkumu. To je něco, v čem chceme také pokračovat. Pro obchodní společnosti je taková infrastruktura dostupná jen zřídka – v případě, že potřebují nějaké nové prototypy, proof of concept, business modely nebo inovaci, je zde dostupná technologie a  firmy mohou ji využívat bez budování vlastní infrastruktury nebo výzkumného centra.

Kolik laboratoří/výzkumných pracovníků plánujete v Maříkově institutu?

V současné době plánujeme dvacet laboratoří rozmístěných v pěti patrech. Dvě podlaží jsou vyhrazena pro administrativu a kanceláře vědců. V současné době plánujeme 60 zaměstnanců pro start oddělení AI. S tím, jak rozšíříme náš výzkum a zřídíme laboratoře, budeme odpovídajícím způsobem zvyšovat počet zaměstnanců. Budeme potřebovat výzkumníky, ale i studenty, v inženýrském studiu i postgraduální. Plánujeme, že u nás budou působit v podobném poměru, jak indičtí výzkumníci, tak výzkumníci ze zahraničí.

Během celého týdne jste měl možnost navštívit každou jednotlivou laboratoř, kterou zde máme. Můžete mi poskytnout nějaké příklady toho, co vás inspirovalo nebo co pro vás bylo užitečné ve vztahu k vašemu institutu? Co jste se zde dozvěděl?

Všechny laboratoře jsou velmi dobré. Velmi se těším na budoucí spolupráci a výzkum. Každá laboratoř a každé nastavení pro mě bylo nové. Specializuji se na lékařskou obrazovou analýzu, pracuji zejména se zemědělskými obrazy a obrazy lídí, takže vaše oddělení neurověd a biomedicínského inženýrství (COGSYS a BEAT) pro mě byly velmi zajímavé.

V Maříkově institutu také plánujeme mít něco podobného jako váš Testbed. Jelikož jsme samofinancující se institut, budeme ho budovat postupně a plánujeme také využít zdroje z evropsko-indického financování a požádat o financování indické vlády na zakoupení zbytku vybavení.

Jaké jsou další kroky česko- (evropsko) indické spolupráce? Jaké jsou plány na letošní rok a 2025?

Okamžitě spojím ostatní své kolegy s výzkumníky zde podle jejich oblastí výzkumu. Jsou to např.  robotika, kybernetika, letectví, strojírenství a další. Ode mne budou mít kompletní informace o vašich zařízeních a možnostech, aby si zde mohli studenti již  nyní plánovat letní stáže nebo jakékoli další projekty spolupráce.

V oblasti výzkumu AI a jejích aplikací je téměř neomezená oblast zájmu. Jaké oblasti jsou pro vás obzvláště zajímavé? Jaké laboratoře plánujete zřídit jako první?

Pro nás je velmi důležité  se zaměřit na zemědělské cíle Indie a také na udržitelnost. Ve spolupráci s vámi a oddělením inteligentní a mobilní robotiky budeme pracovat na tématech, jako je technologie dronů. Budeme se ucházet o vhodné granty v této oblasti a také potřebujeme najít vhodné spolupracovníky z průmyslu jako jsou výrobci dronů a také farma, kde můžeme celý výzkum otestovat.

Česká republika je velmi průmyslová země a inovativní technologie – Průmysl 4.0 – jsou pro nás cestou k lepší udržitelnosti, energetické účinnosti nebo úsporám materiálu. Jaké jsou největší výzvy pro Indii?

Zemědělství a zemědělský průmysl, inovace a udržitelnost jsou pro Indii velmi důležitými tématy a provádí se zde mnoho výzkumu na toto téma. Zejména inženýři pracují v precizním zemědělství: velmi se zaměřujeme na technologii, specifický výběr plodin a jejich cestu na trh. Rádi bychom optimalizovali řízení dodavatelského řetězce. Důležitý je také výběr pesticidů. Nyní technologie začínají používat už i zemědělci – je to podobně snadné jako chytré telefony. Jedním dotykem jim můžeme poskytnout informace vedoucí ke zvýšení produktivity.

V posledních letech svět prošel velkými změnami. Asijské země, mezi nimi i Indie, hrají v současnosti stále větší roli jako lídři inovací. Jak vláda podporuje umělou inteligenci, technologie a akademický sektor?

Indická vláda nyní dokončuje své zásady pro etickou AI. Vláda také podporuje a motivuje výzkumníky, aby přispívali k odpovědné umělé inteligenci. Poskytují granty, vypisují se projektové výzvy k specializovanému výzkumu AI a vláda tuto oblast a výzkum výrazně podporuje.

EU také významně podporuje umělou inteligenci, ale také čelí kritice, že se silnou regulací zaostáváme a nevyvíjíme se dostatečně rychle. Myslíte si, že by to tak mohlo být i v Indii?

Ne. Potřebujeme regulaci, aby věci fungovaly hladce. A také můžeme identifikovat zneužití technologie. Zneužití by mělo být trestné. Proto v této oblasti potřebujeme správné zákony a nařízení.

Jak je organizován transfer technologií a spolupráce mezi akademickým sektorem a byznysem? Je to přirozená součást akademického sektoru nebo je to velká výzva? Jak překonáváte překážky?

V současné době se výuka v Indii mění. Firmy jsou zainteresovanými stranami při navrhování osnov a plánů toho, co učíme studenty – bereme  si také vstupy z průmyslu. Naši studenti mají praxi ve firmách a je to součástí výuky po dobu šesti měsíců. Studenti zažijí firemní kulturu a skutečné požadavky průmyslu.

Firmy také pomáhají zakládat výzkumné laboratoře v akademických institucích a poskytují jim podporu.

V Evropě, a CIIRC je více než jen poukým příkladem, je výzkum často podporován z prostředků EU. Jak funguje financování výzkumu v Indii?

NIMS je soukromá univerzita, takže máme také nějaké soukromé financování. Žádáme také o státní dotace a granty a také využíváme finance přímo z průmyslu. Využíváme všechny tyto tři zdroje. A podobně to funguje na většině indických univerzit. Podíl se samozřejmě liší. Vláda nefinancuje všechna odvětví, v současnosti ale AI velmi podporuje. Existují specifické agentury, kde najdete vhodné projektové výzvy, pro vědu a techniku je to DST. V technice jsou nyní také speciální výzvy pro ženy.

Je zřejmé, že CIIRC a NIMS mají mnoho společného. Jak podporujete propojení s humanitními obory?

Ano, humanitní vědy jsou podporovány. Studenti prvního ročníku techniky musí absolvovat i nějaké množství humanitních předmětů. Je to povinné a považujeme to za důležité.

Náš rozhovor se blíží ke konci, stejně jako vaše návštěva CIIRC. S jakou odtud budete odjíždět?

Mohu říci, že spolupráce začíná s velkým nadšením. Z české strany se mi dostalo obrovské podpory a všichni se o mě skvěle starali. Nepotřeboval jsem žádat o nic, co již nebylo poskytnuto. Ani bych si nepředstavoval takovou podporu od renomovaných a vysoce profilovaných vědců. Je to velmi působivé. Děkuji předsedovi vlády České republiky za nedávnou návštěvu NIMS University Rajasthanu v Jaipuri a v Maříkově institutu.

Děkuji vám za Váš čas.


Previous articleNový algoritmus zjednoduší plánování operací v nemocnicích
Next articleDokument ČT - "Mozek v plechovce"