Ztracené město budoucnosti
Unikátní projekt, koncept města budoucnosti v prostoru Milovice – Boží Dar, které mohlo svým pojetím umístit ČR na mapu vyspělé Evropy, zastavila změna ve vedení Středočeského kraje.
Projektu evropského formátu Miltown – vize pro nové Milovice, který mohl významně rehabilitovat pověst území se značně nevalnou minulostí, nedali noví radní ani šanci na jeho prezentaci. Urbanisticko-architektonický projekt, který nemá v novodobé historii urbánního rozvoje v naší republice obdobu, byl zatracen dříve, než mohl být představen široké veřejnosti. Vizi Středočeského kraje o revitalizaci (nejen) někdejšího vojenského prostoru měl na loňském veletrhu investorů MIPIM v Cannes představit Ing. arch. Michal Postránecký, majitel architektonického studia GEN61 a zakladatel a vedoucí Centra města budoucnosti CIIRC ČVUT. Pandemie však vše přerušila a nové vedení Středočeského kraje projekt ukončilo.
Byl jste členem delegace vedené bývalou hejtmankou Středočeského kraje Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která tento projekt prezentovala v Bruselu…
V říjnu 2018 jsem byl pozván tehdejší paní hejtmankou, abych v Bruselu v rámci European Week of Regions and Cities představil její ideu vybudovat ve Středočeském kraji „město budoucnosti“. Pro tento účel byla vybrána lokalita Milovice – Boží Dar, v níž se podařilo scelit všechny pozemky, navíc v majetku kraje. Z dotčeného území jsou již nyní v zásadě odstraněny všechny staré stavby a další zátěže, které se tam vyskytovaly. Bylo rozhodnuto, že tento naprosto unikátní brownfield bude využit k výstavbě nového městského systému, ne pouhé noclehárny Prahy, ale plnohodnotného města s DNA stopou přirozeně rostoucího urbánního systému, které se stane vzorovou laboratoří měst budoucnosti. Měst resilientních, kde inovační technologie pomáhají nejen město budovat, ale i spravovat, udržovat, dále rozvíjet a řídit. Mělo jít o město založené pro mileniály a jejich následovníky, zároveň otevřené a přívětivé ostatním generacím, moderní dynamické město, které bude ekonomicky soběstačné a lídrem ve vztahu k životnímu prostředí.
Kdo se ujal této výzvy k vypracování výše popisovaného konceptu?
K vypracování konceptu města budoucnosti bylo vybráno Centrum města budoucnosti pod mým vedením. CCF CIIRC a ČVUT jako celek dlouhodobě spolupracovalo se Středočeským krajem a Středočeským inovačním centrem.
Kdo měl zaplatit realizaci této vize?
Stát by se podílel formou vstupní investice do inženýrských sítí a nové železnice, tzv. Všejanské spojky, která po svém dokončení umožní přesun mezi Masarykovým nádražím v Praze a Milovicemi do 25 minut. Rovněž se předpokládala podpora projektu ze strany různých fondů EU. Hlavní finanční podpora výstavby jednotlivých částí města měla být zajištěna prostřednictvím fondu kvalifikovaných zahraničních a popř. lokálních investorů. Pro získání zájmu zahraničních investorů jsme měli projekt prezentovat na mezinárodním veletrhu MIPIM v Cannes v dubnu 2020. Předpokládalo, že příprava a realizace celého projektu bude řízena za pomoci zahraničních expertů, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s realizací podobně významných investičních celků po celém světě. S jedním z nich jsem měl možnost celý koncept nezávazně konzultovat už při jeho přípravě.
Existuje varianta se zachováním letiště?
Plocha bývalého vojenského letiště by z velké části měla sloužit jako testovací polygon pro autonomně řízená vozidla. Proto byla podepsána smlouva s firmou Valeo krátce po nástupu současného vedení Středočeského kraje. Snaha o obnovení letištního provozu se občas odněkud vynoří, ale objektivně si myslím, že k tomu již nikdy nedojde, pokud by nenastaly některé zásadní předpoklady k tomuto využití.
S jakým časovým horizontem se počítalo pro realizaci projektu?
Celý proces by býval rozdělen do několika etap, jednou z nich je právě Všejanská spojka, která rozvoj území hodně ovlivní. Ta by mohla být hotová do roku 2030. První etapa realizace města Miltown byla zamýšlena v části území severně od budoucí Všejanské spojky, druhá etapa po jejím dokončení, tedy v okolí budoucího nádraží a dále mezi železničním tělesem a letištěm. Nicméně i zde může vznikat část městského centra, označeného jako Centennials Town včetně rezidenčních objektů pro studenty už v průběhu první etapy. Stejně tak lze kdykoli realizovat část projektu jižně od bývalého letiště, kde koncept počítá se zónou autonomních „továren“ s minimální obsluhou, datovým centrem apod.
Koncept města Miltown
Nové město Miltown je navrženo jako zelené město, kde chytré inovační technologie podporují optimální funkčnost jeho technické infrastruktury a logistických procesů uvnitř celého prostoru města i směrem ven k jeho okolí, pohyb lidí a produktů a každodenní úkony v životě jeho obyvatel a návštěvníků.
Město je navrženo pro všechny generace. Jeho srdcem bude univerzitní komunita soustředěná v objektu nazvaném Green Hills. Nová forma mezinárodní vzdělávací instituce umístěné do prostor jednoho objektu Mall of Knowledge, v němž budou soustředěny části několika evropských univerzit rozličného zaměření, které na tomto projektu budou spolupracovat. Budou sdílet společné zázemí a služby a knihovny, laboratoře přednáškové sály, ale i prostory k relaxaci, občerstvení či mikrospánkových kapslí. Mix studentů univerzit různých oborů má rovněž přispět k prolínání znalostí a k mezioborové spolupráci. Výzkumné ústavy umístěné do blízké vzdálenosti nabídnou přímé propojení s výrobní sférou zaměřenou na inovace, např. v rámci tzv. Konceptu 4.0 podpořeného robotizaci a umělou inteligencí. Významnému podílu mladé generace bude specificky podřízena většina města. To bude zahrnovat veškeré prvky potřebné pro město s 15 000–30 000 obyvateli a perspektivou dalšího rozvoje.
Při návrhu jeho fyzické struktury bylo dbáno na začlenění co největšího počtu vodních ploch propojených do jednoho systému vodního hospodářství. Lowimpact development principy budou uplatněny pro zachytávání a čištění povrchových vod.
Do otevřeného prostoru celého města bude umístěno maximálního množství zeleně, včetně její aplikace na fasády a části střech jednotlivých objektů. Vzhledem k tomu, že jde o experimentální městskou laboratoř, předpokládá se užití nejrůznějších zdrojů čisté energie, např. fotovoltaických panelů a minivětrníků, vodíku a dalších zdrojů budoucnosti, jako je modulární mikroreaktor. Budou použity různé systémy ukládání energie. Jsou zde rovněž umístěny skleníky a vertikální farma, tvořící společně důležitý prvek konceptu agrárního urbanismu v rámci městského systému.
Zásadní pozornost je věnována systému odpadového hospodářství – od minimalizace produkce odpadu až po maximální recyklaci lokálně vyprodukovaného odpadu.
Uplatnění konceptu urbánní resilience
Podstatnou podmínkou bylo navrhnout celý městský systém na maximální stupeň urbánní resilience v dobách závažných krizí. Ty mohou způsobit podstatné omezení funkčnosti jednotlivých subsystémů celkové infrastruktury, ale i schopnosti samotného řízení města. Mělo by být připraveno i na nejzazší opatření, jako kompletní krátko- a střednědobé uzavření města vůči vnějšímu světu. Důraz byl rovněž kladen na uplatnění cirkulárních principů ve všech oblastech městských systémů se zaměřením na lokální soběstačnost.
Energetický grid, systémy vodního i odpadového hospodářství, komunikační systémy a logistika pohybu uvnitř městského systému bude schopna plánované degradovatelnosti se zajištěním bezpodmínečných funkcí k přežití a řešení akutních krizových situací, jako je energetický či digitální blackout i pandemická situace. Určité části a objekty mohou dočasně změnit svou funkci. Příležitostné stanové město pro open air akce může být okamžitě přeměněno např. na zásobovací a logistický areál či polní nemocnici s „operačním“ centrem dočasně vytvořeném v Experimentální rehabilitační klinice, zároveň sloužící jako nemocnice pro nejkomplikovanější případy. Mohou být okamžitě vyhrazeny chlazené objekty pro skladování ostatků zesnulých lidí nebo zvířat. Část plochy bývalého letiště může sloužit jako ranvej pro malá letadla a vytvoření leteckého mostu s vnějším světem. Monorail s plně autonomním provozem propojuje hlavní soubory budov ve městě a může distribuovat materiály a produkty, ale i osoby v bezpečném módu. Stejně tak je navržena část integrované hromadné dopravy na povrchu, která je opět zajištěna autonomně řízenými vozidly. Lokální dronový systém může být využit k rychlému bezkontaktnímu doručování menších zásilek nejen na území města, ale i zpoza jeho hranic.
Experimentální skleníky a vertikální farma pomohou vyprodukovat dostatečný objem určitého druhu potravin pro celé město na nezbytně dlouhou dobu karantény.
Podstatným předpokladem je, že od vzniku města po celou dobu jeho existence bude dbáno na průběžné vzdělávání stálých i dočasných obyvatel v oblasti celokomunitní resilience. Všechny části jednotlivých subsystémů celého města budou průběžně udržovány v optimální připravenosti a modernizovány podle potřeby.
Zdroj: Development News 2021
Arnošt Wagner / Vizualizace: Studio Horák
