Dnes, v pátek 10. září se uskutečnilo již třetí vysílání diskusního pořadu Barometr českého průmyslu, nezávislá debata osobností průmyslu, akademie a vlády. Diskuse navazuje na data získaná v průzkumu – Analýze českého průmyslu – a zaobírala se tématy jako nedostatek kvalifikovaných pracovníků vs nízký růst produktivity práce, transformace české ekonomiky a investice do digitalizace. Stranou nezůstala ani energetická koncepce vlády a green deal.
Diskuse, která se tentokrát nekonala jen v online podobě, ale i s VIP hosty ve studiu Deloitte – především z řad českých průmyslníků, se účastnili Karel Havlíček, místopředseda vlády ČR pro hospodářství, Tomáš Hüner, ředitel Smart Infrastructure společnosti Siemens, Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, Pavel Juříček, majitel Brano Group a.s. a místopředseda Hospodářského výboru PS ČR, Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT, Petr Jonák, ředitel korporátních záležitostí společnosti T-Mobile Czech Republic a Petr Gaman, ředitel Prague Advanced Technology and Research Innovation Center.
Diskusi můžete shlédnout v záznamu
Digitalizace a automatizace rutinních činností přináší firmám mnoho výhod a v horizontu tří až pěti let ji plánuje zavést 62 % firem, alespoň částečně 35 % firem. Dodejme, že jako rutinní či opakované pracovní výkony vytipovaly společnosti až 24 % činností ve výrobě a v administrativě dokonce 36 %. Společně s rekvalifikací by to mohlo pomoci v dlouhodobém horizontu nejen zvýšit produktivitu práce, ale také řešit nedostatek kvalifikované pracovní síly.
„Průmysl 4.0 může pomoci řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ říká prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. „Zároveň je ale nutné podporovat perspektivní obory a také si bránit náš pracovní trh. Vnímám, že mnoho vysoce kvalifikovaných lidí odchází z Česka do zahraničí nebo začíná pro zahraniční firmy pracovat formou home-office.“ dodává.
„Vnímám nesoulad mezi kvalifikacemi, tím, co je potřeba na trhu a tím, jací absolventi vycházejí ze škol, tj. nerovnováha strukturálního charakteru. Krátkodobým až střednědobým řešením je pokračovat v úsilí a usnadnit příliv zahraničních pracovníků na český trh,“ doplňuje podstatu problematiky i možná řešení prezident Hospodářské komory ČR, Vladimír Dlouhý.
Otázka energetické udržitelnosti je pro řadu firem nové téma, jehož důležitost bude nepochybně stoupat. Firmy potřebují ke svému fungování dvě důležité informace:
musí znát pravidla, která se jich budou týkat. V mnoha sektorech stále ještě není jasné, jaké cíle budou pro firmy závazné a jak by je měly firmy měřit a vykazovat. Zároveň musí znát alespoň základní obrys vývoje cen. V současné době tvoří náklady na energie u třetiny firem méně̌ než 5 % výrobních nákladů a u poloviny firem je to méně̌ než 10 %.
„U nás v Branu plánujeme stavbu energeticky aktivních budov, a na snížení energetické náročnosti systematicky pracujeme. V tuto chvíli vynakládáme na energie 5 – 10 % procent celkových výrobních nákladů, záleží na závodu,“ popisuje aktuální energetickou situaci ve firmě majitel Brano Group, a.s., Pavel Juříček.
„Obecně platí, že udržitelností se zabývají zejména dvě skupiny firem – firmy s velkou zahraniční matkou a firmy, u kterých je to součástí filozofie produktu nebo zakladatele. Ostatní stále hodnotí spíše finanční ukazatele, což se nedá vytknout. Trend se postupně obrací, jak se projevuje tlak na dodavatelské řetězce, zvyšuje se návratnost udržitelných investic a z udržitelnosti se stává konkurenční výhoda,“ říká Miroslav Lopour, šéf strategických projektů v týmu energetických projektů, Deloitte Advisory, s.r.o.
Systematicky snižovat energetickou náročnost svých technologií a celkové spotřeby energií se snaží snižovat 31 % firem, alespoň částečně až 46 % firem, přičemž se hodnoty u velkých i malých firem téměř neliší.
„Velmi pozitivní výsledek z průzkumu ukazuje, že management firem si již zvykl systematicky směřovat více než 10 % provozních investic do oblasti optimalizace energetické náročnosti, ale jen malá část těchto prostředků (cca 20 %) je vložena do chytrých technologií typu Smart metering a Smart energy management. Jedná se tedy o nevyužitý potenciál efektivního využití synergie s nástupem konceptu Průmyslu 4.0, kde digitalizace, chytré a propojené technologie umožňují lépe pracovat s informacemi a efektivně je využívat k dosažení lepších výsledků včetně firemní energetiky,“ říká Petr Gaman, ředitel, Prague Advanced Technology and Research Innovation Center.
